Asi největší souvislá, medvědím česnekem porostlá, plocha je jižně od Přimdy. (Přesnou lokalitu nebudeme zveřejňovat) Další lokalita je na Domažlicku pod Zvonem, kde i jedné z cest se říká Česneková.

Medvědí česnek v Českém lese, jižně od Přimdy.Zdroj: Deník / Antonín Hříbal

„Nejde o ohroženou nebo nějak chráněnou rostlinu, ale přesto by lidé měli být opatrní při jejím sběru zejména pak v druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Český les,“ říká ředitel regionálního pracoviště CHKO v Přimdě Tomáš Teckert. „Samozřejmě nevadí, když si někdo citlivě nasbírá dvacet lístků do pytlíku,“ dodává s tím, že je ale nepřípustný, sběr pro komerční využití. I tímto přístupem se na Správě už v minulosti setkali.

Nejlépe se medvědímu česneku daří na vlhčích a stinných místech v květnatých bučinách. Pro použití v kuchyni se nať sbírá na počátku květu, což bývá v květnu nebo i dříve, cibule se sbírají pak v srpnu a září. Čerstvou natí se koření polévky i omáčky. Jíst lze i samostatné listy. Česneková chuť je mírnější než u kuchyňského česneku. Medvědí česnek se také doporučuje například pro snížení krevního tlaku, při bolestivých křečových žilách. Nať je bohatým zdrojem vitamínu C.