Lvice, která se rve v ringu a jde za svým cílem. Nebojí se použít ostřejší slovo a získat si respekt žáků. Mnozí lidé jí pro upřímnost a dravost nemají rádi, u druhých se stala vzorem. Taková je zajímavá osobnost Tachovska Věra Rubáková. Co je zapotřebí k tomu, aby se člověk dostal od prodejního pultu až za katedru jsme se zeptali za vás. Proč jste se rozhodla pro dráhu prodavačky? Tento učební obor mi vlastně vybrali moji rodiče. Řekla bych, že jsem ani moc neprotestovala, protože prodavačkou byly vyučeny i některé mé kamarádky a mě navíc bavilo být mezi lidmi, což toto povolání dostatečně naplňovalo. Navíc tento učební obor požíval v té době i větší vážnosti oproti dnešku, kdy je prakticky v zániku. Kdy jste na sobě pocítila, že být prodavačkou vám nestačí? Tento pocit jsem získala již ve druhém ročníku učebního oboru, kde jsem výuku zvládala bez jakýchkoliv problémů a to i díky praktickému výcviku, který jsem absolvovala v Učňovském středisku (dnes S Bar 24) pod vedením pana Vazače.

V tomto mém učebním procesu jsem najednou začala zjišťovat, že bych se i já ráda stala učitelkou a předávala své znalosti ostatním. Této myšlence jsem potom začala podřizovat veškerou další činnost. Již v této době jsem prohlásila před svými spolužáky na odborném výcviku, že „jim budu dělat vedoucí a budu učit“. Samozřejmě, že jsem se ze strany svých spolužáků dočkala posměchu, protože nevěřili, že by se mohlo něco takového stát. Dnes, kdy se setkám se spolužáky, se tomu opět zasmějeme, avšak s tím rozdílem, že dnes už víme, že jsem řadě z nich tu vedoucí opravdu dělala a dokonce učím jejich děti. Jakým směrem jste se ubírala - proč jste se rozhodla pro ekonomický směr? Po vyučení jsem začala pracovat jako prodavačka u Spotřebního družstva Jednota v Tachově. Postupně jsem prošla všemi funkcemi - od prodavačky až po vedoucí prodejny. Při zaměstnání jsem dálkově absolvovala nástavbové studium zaměřené na obchod a v Plzni Pedagogickou fakultu obor - výuka odborných předmětů.

V 90-tých letech jsem od Jednoty odešla. Před tím, než jsem začala učit na Středním odborném učilišti v Mariánských Lázních jsem několik let pracovala v různých firmách v ekonomických funkcích. Na střední škole jsem začala vyučovat odborné předměty (ekonomie, účetnictví, podnikání, obchodní počty). Při výuce jsem si uvědomila, že učitel ze střední je pomalu na stejné výši jako žák. Rozdíl mezi žáky a mnou byl vlastně pouze v mé praxi v různých firmách. Pod tlakem tohoto vědomí jsem se rozhodla pro vysokoškolské bakalářské studium na Ekonomické fakultě v Plzni. Po ukončení bakalářs kého studia jsem navázala na inženýrské studium v Praze na České zemědělské univerzitě - Fakulta provozně - ekonomická.

Po ukončení těchto škol jsem získala tituly bakalář a inženýr a také jsem přibrala další předměty (marketing, management, zbožíznalství a obchodní provoz), které vyučuji na Hotelové škole v Mariánských Lázních. V současné době ukončuji další inženýrské studium na Západočeské universitě. Jistě vás při tomto výčtu škol napadne otázka proč to vlastně dělám? Já si myslím, že v případě odborných předmětů, které vyučuji, jde vývoj velmi rychle kupředu a s jednou školou a bez dalšího vzdělávání bych za pár roků vědomostně jak se říká „zakrněla“. Co Vás na tomto povolání motivuje nejvíce? Nejvíce si cením toho, že moji studenti, kteří jak v praxi, tak i ti, kteří pokračují na vysokých školách dokáží čerpat ze znalostí získaných při mých přednáškách. Kdo Vás v životě nejvíc inspiroval?

Pro toto vysvětlení se musím vrátit až do učňovské doby k panu Vazačovi. V učení u něj jsem postupně získala pracovní návyky jako jsou přesnost, dělat věci ne dobře, ale správně, morální zásady, poctivost, spolehlivost a hlavně nazývat věci pravými jmény. Další osobou, která mě v životě inspirovala, byla paní ředitelka Bártová na Středním odborném učilišti v Mariánských Lázních, jejím spravedlivým přístupem ke svým podřízeným. A samozřejmě, že jsem nacházela také inspiraci sama v sobě díky tomu, jak jsem postupnými kroky dosahovala svých cílů. Ještě bych chtěla dodat, že úspěchy, kterých jsem dosáhla možná v tomto článku vypadají jako snadno dosažitelné. Opak je pravdou. Chtělo to hodně silné vůle, trpělivosti a odříkání.Teprve potom přicházejí výsledky.

Znáte ve svém okolí zajímavého člověka? Dejte nám o němvědět, a my napíšeme jeho příběh.