Konaly se tam totiž Chlebomáslové slavnosti a letos si je přišla doslova vychutnat asi čtyřicítka lidí. A bylo taky z čeho vybírat. V nabídce nechyběly domácí chleby, ale ani pečivo z Německa. A že by mohly být pomazánky nebo sádlo koupené? Ani náhodou, byly vyrobené doma.

„Málokdy si sama udělám pomazánku, ale sem jsem přinesla ochucené sádlo cibulí a pórkem,“ pochlubila se Deníku Anna Chlebečková z Černošína. Dodejme, že mastnou delikatesu připravila jen ku příležitosti slavností. „Doma si to dám tak jednou za rok,“ dodala s úsměvem.

Podle Miroslavy Válové, jedné z pořadatelek, jsou slavnosti vyvrcholením poutí a rovněž mají i historický základ. „Není to tedy novodobá záležitost. I letos se šly pochody, tedy ony poutě,“ vysvětlila Válová s tím, že poutníci se vypravili ze Svojšína, Ošelína a Černošína.

Chlebomáslové slavnosti jsou také, podle Válové, jakousi vzpomínkou na zaniklou obec Záhoří.

„Vznikly tak, že obyvatelé Záhoří chodili každou neděli do Černošína do kostela. Jednou do roka ale občané osady pozvali Černošínské k nim,“ popsala Válová. Černošínští šli průvodem ke kapličce, kde byli přivítání máslem, chlebem a bílou kávou. „Nesměla chybět ani mše, která se konala i letos,“ uvedla Válová. Tu vedl v češtině i němčině plánský farář Jaroslav Šašek.