„Tenkrát to byl vlastně ještě byt. My jsme se tam potkali při gratulaci k svátku jednoho známého,“ vzpomíná dvaasedmdesátiletá Marcela Valentová. „Brali jsme se ještě v listopadu téhož roku, tedy o něco víc než půlleté známosti,“ doplnil manželku šestasedmdesátiletý Karel Valenta.

Z jejich manželství ´vzešli´ dva synové, Marcel a Karel. „Na syny si rozhodně nemůžeme stěžovat. Povedli se nám,“ usmívali se oslavenci. „Vybrali si správné a hodné manželky,“ dodali manželé jedním dechem. „Rodiče byli vždy hodní, vždy připraveni nám pomoci. Nechyběla jim ale ani přísnost, hlavně co se učení týče,“ vzpomíná na dětství Marcel Valenta.

„Touto cestou jim děkujeme za všechnu péči a přejeme jim hodně štěstí a zdraví do dalšího života. A aby byli vždy takoví, jak je známe,“ popřál rodičům za sebe i bratra Karla Marcel Valenta. „Vlastně je považuji za svoje rodiče,“ podotkla Drahuše Valentová, snacha oslavenců. „I my tě máme jako vlastní dceru,“ vrátili ji pomyslnou poklonu manželé Valentovi, kteří se mohou těšit i z pěti vnoučat.

Marcela Valentová pracocala celý život jako učitelka, působila ve škole v Přimdě. „Od roku 1977 i jako její ředitelka,“ dodala oslavenkyně, mezi jejíž koníčky patří ruční práce, zahrada a luštění křížovek. „Dříve mým koníčkem bylo i moje zaměstnání,“ připomíná. Karel Valenta pracoval jako ekonom v lesnictví. Od toho se odvíjely i jeho koníčky. „Tím největším je myslivost a také tělovýchova, ve které jsem dlouho pracoval s mládeží,“ uvedl.

A jaký mají manželé recept na tak dlouhé manželství? „Snášet společně to dobré i zlé. Nesmí chybět tolerance a vzájemná úcta,“ shodují se Valentovi. „Drobné starosti, které přijdou, se nepočítají. Patří ke škole života i manželství,“ dodávají. Vše nejlepší do života a mnoho dalších společných spokojených let popřáli oslavencům nejen jejich blízcí a známí, ale také zaměstnanci Městského úřadu v Přimdě v čele se starostou města Miloslavem Kuntem.