Alespoň to vyplynulo z námi provedeného průzkumu. Dotazovaní obyvatelé si pochvalují především profesionalitu lékařů a zdravotnického personálu i jejich vřelý přístup k pacientům. „Už dvaadvacet let chodím ke stejné doktorce a ještě nikdy jsem se nesetkal s tím, že by ke mne byla nevraživá. Ačkoli by se stres dal při jejím povolání očekávat,“ řekl nám Karel Ledvina. S podobným názorem jsme se setkali i u Ladislava Kadeřávka. „Já si na nic nemůžu stěžovat. To, co jsem vždy od doktorů očekával, to se mi naplnilo. Pochopitelně v dobrém,“ usmívá se šestatřicetiletý Tachovan.

Řada občanů si myslí, že dobrý vztah pacienta a lékaře je základem k oboustranné spokojenosti. „Pokud já nějak nerozčílím doktora přístupem ke svému zdraví, pak nevím, proč by se ke mne neměl slušně chovat on,“ krčí rameny Jana Dostálová z Plané. Jako všude, tak i v tomto ohledu se najdou lidé, kteří na lékařích nenechají nitku suchou. „Myslí si, že je bílý plášť předurčuje k tomu, aby o pacientech rozhodovali. A také se mi nelíbí, jak neustále skuhrají, že mají málo peněz. Vždyť by jim mělo jít především o naše zdraví,“ kroutí nespokojeně hlavou Martin Radošovský. „Svého lékaře bych nevyměnil ani za nic. Pokud by mne neléčil on, pak už nikdo jiný,“ tvrdí Roman Hlavsa. „Nedejbože, aby mne posílal někam do nemocnice.

Chci být jenom v jeho rukou,“ kdodal. Ačkoli řada pacientů nemá nemocniční prostředí ráda, druhým nemocnice v regionu chybí. „Jezdit na vyšetření do Plzně nebo Stodu, to znamená hodně promrhaného času. S plánským špitálem by se už konečně mělo něco udělat,“ požaduje řešení Štěpánka Zapletalová z Tachova. Osud zkrachovalé nemocnice nabral nový směr. V minulém týdnu byl totiž odstartován rozprodej majetku z konkursní podstaty úpadce, a to vyhlášením v pořadí první dražby šestipodlažní ubytovny v Plané s vyvolávací cenou téměř šesti milionů korun. I přesto zůstává nadále ve hře varianta prodeje majetku nemocnice jako celku. Včetně vybavení a ubytovny. Prodej nemocnice jako celku solventnímu zájemci je podmíněn složením nevratné zálohy.