Do výzkumu se zapojila Západočeská univerzita ve spolupráci s Muzeem Českého lesa v Tachově a Muzeem v hornofalckém Weidenu. Celý následující rok budou hledat odpovědi na otázky jako:

Hledáme babiččiny sešity s receptyVážení čtenáři, pokud byste se i Vy rádi podíleli na zachování místního kulturního dědictví, ráda bych Vás vyzvala ke spolupráci na připravované publikaci. Moje babička si už od své svatby psala sešit s recepty, ten poté předala mojí mamce. Ta si sice vedle toho vedla svůj vlastní s výstřižky z časopisů, ale přesto se oba tyto sešity v naší rodině předávají v ženské linii mezi generacemi. Takové sešity (ten starší i novější) jsou pro nás velmi cenným zdrojem informací. Máte i vy nějaký takový ve své rodině? Pokud ano a rádi se o něj s námi podělíte, doručte jej se svým jménem a adresou do Muzea Českého lesa v Tachově. My si jej okopírujeme a nepoškozený vrátíme na Vaší adresu. Budeme se těšit, až uvážeme zástěru a některé z Vašich receptů vyzkoušíme.
Gabriela Fatková

Co jedli naši prarodiče? Jak se stravovali předešlí němečtí a židovští obyvatelé regionu? Jak vypadalo stravování v obtížných přechodových obdobích, jakým například byla doba poválečná? Jak se stravují obyvatelé Tachova dnes? Jak se v rodinách předávají recepty a návody? Jaké vzpomínky se s jídlem a stravováním pojí?

Tým z univerzity zavítal do Lesné, kde od místních obyvatel získal množství zajímavých receptů. „Nemyslím si, že Lesná nějak reprezentuje Tachovsko jako takové, ale už minulých letech jsme tam prováděli výzkum. Proto jsme tentokrát začali zase na známém místě. Navíc velmi nám pomohla paní starostka Lesné. Dokonce nám umožnila uspořádat kuchařský workshop s pamětnicemi, kde jsme společně s nimi připravovali několik místních jídel" sdělila Deníku Gabriela Fatková, vedoucí výzkumného projektu.

Čtyři pamětnice a sedm členů týmu výzkumu společně připravili jídla, které obyvatelé Lesné i dosídlenci z Rumunska běžně vaří. „Pekli jsme domácí chleba a vařili zelné závitky – holubce. Souběžně jsme posbírali recepty na mnohá další jídla jako různé verze fazolových polévek, domácích nádivek nebo exoticky znějící pokrm zvaný tokan neboli mamaliga," dodala germanistka Andrea Königsmarková.

Výzkumníky ale zajímaly také zvyklosti spojené s jídlem a každodenním stravováním. Hlavním tématem výzkumu jsou totiž proměny stravování vzniklé v posledním století kvůli přesunům obyvatelstva a také kvůli ekologickým i ekonomickým podmínkám Tachovska.

Výsledkem by měla být zmiňovaná netradiční kuchařka Tachovska obsahující regionální recepty. Práci výzkumníků podpořil Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko, který je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Výzkumníci navazují na předcházející dlouhodobý výzkum proměn pohraniční krajiny. Výsledky byly v Tachově prezentovány v roce 2014 formou expozice v Muzeu Českého lesa, která nesla název „Tachovsko: Krajina v paměti / paměť v krajině".