VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Panský dům vystřídalo na náměstí reálné gymnázium

Stříbro – PROMĚNY TACHOVSKA díl první.

27.8.2010
SDÍLEJ:

Stříbrské náměstí dnes a před sto čtyřiceti lety. Foto: Archiv Františka Samce

Nahlédneme-li do historie stříbrského náměstí od druhé poloviny 19. století, nejmarkantnější změny nejspíš zaznamenáme v jeho východní části. Prvním zásahem do vzhledu těchto míst bylo zboření takzvaného Panského domu v roce 1862. Dům měl sloužit k ubytování městských úředníků, snad i zástupců státní moci, projíždějících městem.

Podoba Panského domu není bohužel fotograficky zdokumentována, neboť nejstarší přesně datovaný snímek města Stříbra pochází až ze 6. června 1870, přičemž jeho autorem byl s největší pravděpodobností známý plzeňský fotograf Otto Bielfeldt. Na místě zmiňovaného Panského domu vyrostla po jeho demolici budova měšťanské a nižší reálné školy, posléze, od 1. prosince 1870, státního reálného gymnázia – jednoho z prvních v zemi, vidíte jej v levé části snímku.

Druhou, již neexistující kulisou, zachycenou na našem fotodokumentu, pravděpodobně z roku 1871, je pak průčelí kostela sv. Máří Magdaleny. Ten byl spolu s přilehlým klášterem založen pány ze Švamberka asi v roce 1253. Původně se jednalo o kostel sv. Augustina, později byl přesvěcen na kostel sv. Maří Magdaleny. Počátek 18. století zastihuje objekt v tak špatném stavu, že jej roku 1741 bylo nutno uzavřít a mše byly slouženy v chóru za oltářem a v tamní kapli sv. Barbory. Rok 1753 přinesl zahájení prací na rekonstrukci kostela, takže se 13. června 1754 mohla v chrámových prostorách uskutečnit první mše. Watzkova kronika však mluví o stavební činnosti i v létech 1759 až 1762.

Avšak zřejmě ani v moci uvedených světic nebylo možno poručit větru, dešti a ochránit objekt svého kultu před přírodními silami. Nejspíš Diovi Hromovládnému se několikrát podařilo trefit bleskem tuto křesťanskou svatyni, což vždy vyvolalo vážné problémy v naplňování duchovních potřeb zdejšího obyvatelstva. Naposledy se takto prezentovalo antické božstvo 12. července 1792, kdy shořela i střecha kostela. Po této události již kostel nebyl opravován. V létech 1801 až 1803 probíhala v těsném sousedství výstavba pivovaru, na což doplatily chrámové klenby a části zdiva. Zdrojem stavebního materiálu se poté bývalý kostel stal ještě několikrát, takže nakonec došlo v letech 1871 až 1872 ke zboření západní části, včetně průčelí do náměstí a zbytku věže.

Takto uvolněná plocha záhy posloužila k výstavbě domu 437, obecné školy – 17.června 1872. Školním účelům pak objekt sloužil až do podzimu roku 1977, kdy byl opuštěn a příležitostně pak využíván ke skladovacím, ale i jiným účelům. Stavební boom v devadesátých letech 20. století se logicky těmto místům nemohl vyhnout. Po dokončení rekonstrukce se v létě 1995 nastěhovala do části přízemních prostor pobočka Kreditní banky, postupně i Geodetická kancelář, první poschodí obsadily kanceláře městského úřadu a druhé patro poskytuje azyl městské knihovně.

František Samec

27.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Videosouhrn Deníku – pondělí 11. prosince 2017

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Kácení alejí. Ilustrační foto.

Aleje mizí, kácení extrémně převažuje

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Ve středu se budou zpívat koledy

Tachovsko – Středeční večer přiláká na mnohá veřejná prostranství na Tachovsku desítky lidí, aby si společně zazpívaly nejznámější české koledy a vánoční písně.

Dopravně bezpečnostní akce zasáhla i Tachovsko

Tachovsko – Bezpečnostní akce nazvaná „Piješ. Řídíš. Zabíjíš.“ se koná také na Tachovsku. Jak již název napovídá, jejím smyslem je především prevence a boj proti alkoholu za volantem.

Příběh s dobrým koncem: jezevčík Milda přežil!

Bernartice - Příběh jezevčíka Mildy, který na osm dní uvízl v liščí noře v bývalém kamenolomu u Bernartic a o jehož záchranu se marně snažili hasiči, má šťastný konec.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT