„I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu v řádu několika korun, pro myslivce je velmi důležitý, protože podle něho lze sledovat kvalitu srnců v honitbě,“ řekl Deníku Jiří Šilha, člen Českomoravské myslivecké jednoty.

„Když při procházce v lese najdou lidé shoz, tedy paroží spárkaté zvěře, nejsou oprávněni si jej ponechat, pokud člověk není myslivcem vykonávající právo myslivosti v honitbě, kde byl nález parohu jelení, dančí, či parůžek srnčí zvěře,“ uvedl Pavel Nečas, předseda okresního mysliveckého spolku.

„Shozy parohové zvěře nebo nálezy uhynulých kusů, trofejí mufloní zvěře náleží uživateli honitby, takže jsou lidé povinní buď nález nechat na místě a případně vyrozumět myslivce ve vesnici. V nejhorším případě jej předat, ale zde se vystavuje nálezce nebezpečí postihu, neboť se jedná o krádež,“ konstatoval předseda. Z parohů a parůžků se vyrábějí myslivecké šperky, křesla, ale i střenky k loveckým nožům, ale především jsou ukládány do loveckých sbírek trofejí.