Pampelišku si schoval doma do mističky s vodou. „Měla moc široký stonek a nevešla se mi do vázy, tak jsem ji dal do misky. Ale stonek se mi zkroutil,“ ukázal pampelišku. „Našel jsem ji ve Stříbře u kostela, když jsem šel z hodiny v umělecké škole. Utrhl jsem ji, protože byla zvláštní, chtěl jsem se doma poradit, jestli to opravdu je vůbec pampeliška,“ dodal chlapec.

Rostliny a stromy, které vykazují neobvyklé znaky, nejsou v naší přírodě ničím vyjímečným. „Dost často se setkáváme s různými deformacemi, většinou to bývá třeba na listech. Dobří pozorovatelé snadno poznají různé vyvýšeniny či štětinaté chomáčky, ale to jde většinou o napadení hmyzem, který naklade vajíčka, a tím vlastně rostlinu trochu zdeformuje,“ popsal nejčastější změny rostlin botanik Tomáš Peckert z Chráněné krajinné oblasti Český les.

Pro nalezenou pampelišku měl však jiné vysvětlení. „U této nalezené pampelišky jde zřejmě o něco jiného. Domnívám se, že došlo k nějaké deformaci při vývoji květu. Buď by to mohlo být způsobeno nějakým chemickým postřikem, anebo na ni někdo šlápl. Tím by se také mohlo stát, že v boji o přežití se vlastně přizpůsobila novému tvaru a rostla do šíře,“ dodal botanik Peckert.

Nejhojnějšími zástupci této skupiny pampelišek na našem území jsou pampeliška křídlatá, pampeliška bezzubá, pampeliška záhadná nebo pampeliška upravená. V nejteplejších oblastech jižní Moravy roste také sexuální druh této skupiny, pampeliška mnohoúborná, který je morfologicky velmi variabilní.

Pampeliška roste hojně na loukách, mezích, pastvinách a jako obtížný plevel v zahradách. Vyskytuje se ve společenstvech mezofilních luk, na světlých sušších loukách, mezích, zahradách a také jako konkurenční plevel na polích. Zajímavostí je, že různé druhy pampelišky rostou už ve všech částech světa, jak uvádí encyklopedie Wikipedie.