Téměř celý život se věnovala pekařině a mnozí jí tak znají z pekárny na rohu Fügnerovy ulice. Redakce Deníku byla na oslavu též pozvána a může tak přinést krátké vzpomínání.

„Narodila jsem se roku 1918 ve Střížovicích na Plzeňsku," začíná vyprávět paní Singerová. Jen pro připomenutí, v roce 1918 skončila první světová válka. „Po škole jsem nastoupila do pekárny U Šmídů v Lipnici, kde jsem pomáhala. Tam jsem se seznámila s manželem. Taťka byl šikovný pekař a já šikovná pekařka," říká a ukazuje při tom na stůl, na kterém se skví koláčky s tvarohem, jablečným pyré a sladkou drobenkou.

Po druhé světové válce se Růžena Singerová přestěhovala do Tachova. Psal se rok 1945. „Po válce jsme pekli na rohu Fügnerovy ulice. Pekli jsme od odpoledne, do rána. Těžká práce to byla," vzpomíná seniorka.

Za pečivo, které se u Singerů dlouhá léta peklo, se žena rozhodně nemusí stydět. „Všechno bylo na jedničku," míní.

Po roce 1948 byly soukromé provozy zestátňovány. Do „komunálu" tak spadlo i pekařství manželů Singerových. „Stále jsme tam ale pekli. Jen nad námi byly Domažlické pekárny."

Po revoluci a krátké přestávce, manžel paní Růženy se synem začali opět podnikat. Bylo to v roce 1994. O čtrnáct let později však pekárna nemohla ustát velkou konkurenci supermarketů a vyhlášené pekařství U Singerů nadobro zavřelo.

Dnes je Růžena Singerová odkázána na stálou péči svých blízkých. Čas od času ještě navštěvuje domov pro seniory v ulici U Penzionu. „Zaměstnancům musím poděkovat. Zaplať pán Bůh, že tam funguje stacionář, kam můžeme babičku dát na pár dní, když potřebujeme odjet," zmínila při naší návštěvě dcera Hana.