Věž v Tachově a u Plzně ještě stojí, po zbytcích majáku poblíž Hošťky na Tachovsku pátrá nadšenec a průvodce z Přimdy Josef Rídl. „Jako fanoušek letectví jsem od mala hltal všechny publikace týkající se letectví v naší republice. Od klukovských let jsem začal sestrojovat ze špejlí modely letadel a s nimi jsem snil, že se jednou dostanu do vzduchu. Splnilo se mi to jenom částečně,“ říká a dodává, že na vojně se stal parašutistou. Spolu s kamarády přečetl spousty knih o historii létání a dnes se dostal k pátrání po majácích, které sloužily k navigaci pilotům na trase Praha, Plzeň, Tachov, Paříž.

„Všichni ti piloti byli tehdy naprostí profesionálové a dokázali dovést svůj stroj za každého počasí z Paříže do Prahy, s nepřízní se prali hlavně v okolí Přimdy,“ vypráví Rídl a pokračuje, kde stály navigační majáky, tedy na rozhledně Chlum v Plzni Doubravce a v Tachově v Sokolovské ulici. „Třetí z těchto majáků byl nad vesnicí Hošťka na kopci Slepičí vrch.“

Podle nadšeného badatele byly majáky unikátní technickou záležitostí. „V té době to byl jeden z prvních automatů v republice, který dokázal měnit žárovky nefunkční za funkční. V dobových dokumentech jsem si přečetl, že všichni kapitáni letadel, kteří za špatného počasí letěli linku Paříž – Praha, když uviděli blikající světelný maják před Přimdou, tak si oddechli a řekli si, že už jsou doma,“ popisuje dále badatel a má snahu najít alespoň zbytky po majáku u Hošťky. „Dvacet let se snažím najít alespoň něco z tohoto světelného majáku, co bych umístil v našem muzeu v Přimdě,“ dodává a poukazuje na jediný současný nález. „Tři střepy od velikého dělostřeleckého granátu…“