„Podnět k tomu dalo ministerstvo financí, které zjistilo pochybení v porušování zákona o veřejných zakázkách,“ uvedla starostka města Martina Němečková.

Na opravu kostela byly použity dotace ze tří zdrojů. Tou první je osmimilionová dotace z takzvaných Norských fondů. Za tu byla opravena fasáda, střecha a kostelní báň. Dotace Místní akční skupiny z programu Leader byla použita na vitrážová okna a dvoje vstupní dveře. Za stotisícovou dotaci z kraje pak byla opravena márnice.

S opravami se započalo v roce 2009, poslední práce byly ukončeny začátkem loňského roku.

„Měli jsme tu nespočet kontrol a nikdy nebylo zjištěno žádné pochybení, vždycky bylo všechno v pořádku. Pak přišla několikátá kontrola v řadě a zjistila nedostatky. Ty se týkají především výběrového řízení na dodavatele zakázky,“ uvedla Deníku starostka Němečková s tím, že nejzávažnější pochybení se týká licence restaurátora. „Tato licence měla být doložena v době podání nabídky a nikoli dodatečně.“

Podle starostky bude šetření případné chyby města během na dlouhou trať a může trvat dokonce déle než rok. „Existuje několik možných variant, jak tohle všechno dopadne. V tom nejlepším případě ÚOHS po prošetření záležitosti řekne, že k žádnému pochybení nedošlo. Musíme však počítat i s horšími variantami. Může nám být uložena pokuta. Mohou po nás chtít vrácení všech dotací. Jedná se řádově o deset milionů korun, to by bylo dost bolestivé,“ vyjmenovala Němečková.

Plánské zastupitelstvo se proto rozhodlo šetřit, aby mělo v zásobě peníze pro případ uložení pokuty nebo vrácení dotace.

Plánští zastupitelé vybízejí k opatrnosti. „Poletuje tu možná grandiózní průšvih a opatrnost v nakládání s financemi je na místě,“ řekl na veřejném jednání zastupitel Václav Krejčí. Proto jeho kolegové souhlasili s tím, že pět milionů korun, které chtělo město dát na mimořádnou splátku úvěru, si raději ponechají jako rezervu. Zřejmě ani nekoupí novou nafukovací halu, která by vyšla na necelé dva miliony korun, ale opraví starou, která v prosinci spadla.

O vyjádření k celé záležitosti jsme požádali jmenovaný úřad. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vede v této věci správní řízení. Více informací poskytneme až po vydání rozhodnutí,“ sdělil Deníku tiskový mluvčí ÚOHS Brno Kristián Chalupa.

Kousek od kostela ve Vysokém Sedlišti bydlí František Barták. „Myslím si, že Planá si nezaslouží, aby za kostel vracela nějaké peníze. Kostel nese punc historie tohoto kraje, nehledě na to, že jde o dominantu celého okolí. Za pár minut dvanáct se jej ujalo město, jinak mu hrozila zkáza,“ řekl Deníku.

„Nejedná se jen o kulturní památku, ale i o společenský dopad, protože jak budou obyvatelé hledět na to, že za aktivitu, kterou město udělalo, bude trestané? Jen proto, že někde v zadávací dokumentaci chyběla nějaká čárka nebo nějaký odstavec. Na to by se mělo hledět poněkud státotvorně. Navíc, kolem kostela se utvořilo neformální společenství, které úzce napojuje vztahy s bavorskou stranou. Každý rok je zde pouť a té poutě se zúčastňují Češi i Němci. Němci jsou šťastní, že se s kostelem něco děje. Jsou šťastní, že v kraji, kde žili jejich předci, se vše zmáhá. Planá by si tedy zasloužila odměnu a neměla by tedy něco platit,“ říká František Barták, dlouholetý občan Vysokého Sedliště.

Marie Podzimková, Josef Holek