Na akci se sešly zhruba čtyři desítky pamětníků, přijeli i junáci z Mariánských Lázní. V předsálí si mohli prohlédnout i dobové dokumenty a předměty.

„Dobrý den – a nazdar,“ uvítala tradičním skautským pozdravem všechny přítomné vedoucí odboru kultury v Plané Petra Tomášková. Oblečena byla ve skautském kroji. „Do junáka jsem chodila od třetí třídy v Boru u Tachova, později jsem přešla do Plané a stále jsem registrovaná jako skautka,“ prozrazuje organizátorka akce. „Když jsem se na facebooku dozvěděla o premiéře tohoto filmu, okamžitě jsem oslovila distributora, hledala informace o historii místního skautského střediska a shromažďovala fotografie,“ vzpomíná.

Dokumentární film Adama Drdy a Viktora Portela se zabývá vývojem skautingu po listopadu 1989. Film připomíná třicetileté výročí svobodného skautingu v Čechách, jeho dosavadní nejdelší etapu. V Plzeňském kraji se projekce uskutečnila pouze v Plzni a Plané. „Ráda bych skautingu popřála nejen dalších třicet let, ale mnoho desetiletí a století,“ zakončila úvodní slovo Petra Tomášková. Po zhruba padesátiminutové projekci následovalo promítání osmdesáti fotografií skautského střediska Jasan z Plané od začátku jeho historie v roce 1946.

Za plánský skauting se akce zúčastnila Iva Pospíšilová, která byla u znovuvzkříšení místního junáka v roce 1989. „Vůdce plánského oddílu Jasan Miroslav Bureš byl ve spolku již od roku 1946. Bohužel vždy po dvou letech fungování následovalo přerušení činnosti – ať už v roce 1948 nebo v roce 1970. Po revoluci přišel za mým manželem Karlem Pospíšilem, že bychom mohli skauting opět rozeběhnout. Tak jsme nakonec vedli Vlčata a Světlušky. Měla jsem na starost dívčí oddíl, který zahrnoval čtyři šestice pojmenované Lišky, Sněženky, Pampelišky a Veverky. Je moc hezké, že se ke mně děvčata hlásí ještě dnes, kdy je jim necelých čtyřicet. Pro mě to byla nejkrásnější léta,“ vzpomíná.

S manželem pak v oddíle působili až do roku 1994, kdy se museli odstěhovat mimo Planou. „Kvůli tomu bohužel skončily Světlušky i Vlčata – a když je nemáte, nemáte za chvíli ani skauty a skautky. Definitivně místní skauti skončili v roce 1996, kdy děti měly poslední tábor. Po nás už bohužel nebyl nikdo, kdo by je vedl,“ posteskla si.

A jak vnímala atmosféru akce? „Vrací se mi při tom všechny ty krásné vzpomínky, bylo to opravdu moc fajn,“ doplňuje s úsměvem Iva Pospíšilová.

Lenka Mahdalová