Myslivci bijí na poplach. Podle nich začíná v těchto dnech nejnebezpečnější období pro srnčí zvěř, bažanty, koroptve a mladé zajíce. Začnou totiž sklizně pícnin a výkonné zemědělské stroje představují pro zvěř, jež na polích vyhledává úkryty, smrtící zbraně. „Současná sklizňová technika využívá rychlosti 10 až 30 km/h a má poměrně velký záběr, dva až devět metrů. Je méně hlučná a mnohdy sklízí plochu od okrajů ke středu, což nedává možnost zvěři uniknout,“ říká Jiří Šilha, pověřený u Českomoravské myslivecké jednoty stykem s médii.

Pro zemědělce by podle Šilhy mělo být samozřejmostí, že budou používat akustické, nebo pachové plašiče. Přinejmenším by ale měli oznámit myslivcům termíny sklizně. „Myslivci pak mohou zajistit vyhnání zvěře za pomoci psa, nebo přemístit nalezená srnčata v chomáči trávy do bezpečí,“ říká Šilha. Vzorně se v tomto ohledu chovají v zemědělském podniku Agroklas ve Starém Sedlišti. „Sedm našich lidí je zároveň členy mysliveckého sdružení Lesy Staré Sedliště. Ochraně zvěře před sklizněmi a při pracích na polích se systematicky věnujeme už od roku 1993,“ vysvětluje ředitel firmy a člen Hubertova cechu Ferdinand Hodek. „Chránit zvěř je pro nás samozřejmost. Teď jsme třeba umístili na víc než stohektarovou louku u Mchova pachový plašič Kornitol.

Pozemky se budou zanedlouho sekat,“ potvrdil předseda myslivců Josef Pojer. Agronom Agroklasu Milan Radocha při této příležitosti zpochybnil praktičnost používání klasických akustických plašičů zvěře. „Uteče jen dospělá zvěř, mláďata hluk nevyplaší. Pachové plašiče a vyhánění je spolehlivější,“ říká. Agroklas kdysi používal i signální plašiče, blikačky. „Zvěř si na ně ale po dvou dnech zvykla. Anebo nám je zloději ukradli,“ vzpomíná ředitel Hodek.