Ulice ve městě by mohly vzpomínat
Narodil se 14. července 1939 v porodnici ve Wenzigově ulici v Plzni rodičům Marii a Karlu Gottovým. Nejdříve rodina žila v Klášterní ulici 10 ve čtvrti Petrohrad, od června 1943 na Nepomucké třídě 193. „Do Okrouhlické ulice 20 v Praze se celá rodina Gottových přestěhovala 12. července 1948,“ upřesňuje Adam Skála z Archivu města Plzně.
„Do Obecné školy chlapecké nastoupil 3. září 1945. V tomto roce byla umístěna v Dou– dlevcích a od ledna 1946 v Masarykově škole na plzeňském Jiráskově náměstí. Sem docházel až do konce školního roku 1947/48,“ dodává ještě, kdy budoucí nepřekonatelný zlatý slavík usedal do lavic v základní škole. Později se učil v Praze elektromontérem, ale ještě předtím – ve školním roce 1954/55 – byl v učení v Chebu a v následujícím školním roce přímo v rodné Plzni. Tady zatím naposledy koncertoval 22. prosince 2007 ve velkém sále Parkhotelu.
„Karel Gott si pochvaloval atmosféru koncertu a okamžitě bylo znát, že má rád lidi a vyhledává je. Dokonce ještě před začátkem se zastavil v recepci a pozdravil se s těmi diváky, kteří už přicházeli,“ vzpomíná Jana Kebrlová, jež se jako manželka majitele hotelu mohla zúčastnit i pozdní večeře. „Byl to jen malý raut, Karel Gott neměl žádné požadavky před koncertem ani po něm. Vždycky jsem si jeho umění vážila a moc mne potěšilo, jak je při své zasloužené slávě úplně obyčejný, skromný, příjemný, milý,“ upřesňuje žena, které by asi záviděla mnohá ze zpěvákových fanynek.
„Ano, měla jsem to štěstí sedět při večeři přímo vedle něho. Nepůsobil vůbec unaveně, sice původně říkal, že spěchá domů, ale pak se zdržel asi do půlnoci a ještě se omlouval, že má ráno další povinnosti. Vím, že vyprávěl o vínu – a skutečně jako znalec,“ podotýká Jana Kebrlová. Na koncertu bylo nabito a ovace nebraly konce.
Nejdříve porotcem a pak spolu na pódiu
„První osobní setkání s Karlem Gottem jsem zažila v Semaforu, kam jsem byla pozvána na konkurz. V hledišti tehdy seděl spolu s Hanou Hegerovou, Pavlínou Filipovskou, Jiřím Suchým, Jiřím Šlitrem a dalšími osobnostmi. Pamatuji se, jak se na mne mile usmíval, takže mi dodával odvahu před tak úžasnou porotou. Později jsem s ním zpívala v představení Zuzana je zase sama doma a v koncertním pořadu Přišli jste pozdě, ale přeci,“ vzpomíná známá sólistka plzeňské opery a předtím zpěvačka pop music Lilka Ročáková, jak se s nejpopulárnějším českým zpěvákem setkala na pódiu. „Dokonce jsem s ním měla zpívat v džezovém koncertu, ale ten mi nakonce ´vyfoukla´ skvělá Eva Pilarová,“ dodává.
„Když jsem natáčela film Kdyby tisíc klarinetů, jezdívala jsem na víkend za rodiči do Prahy,“ pokračuje Lilka Ročáková. „V neděli večer jsem pak mívala sraz u Anděla s Karlem Gottem a Ferdinandem Havlíkem. Vraceli jsem se autem bubeníka Karla Turnovského do Mariánských Lázní, kde jsme byli po čas natáčení ubytováni. Sedala jsem vedle Karla Gotta na zadním sedadle a zbožně naslouchala zajímavým rozhovorům o muzice,“ uzavírá zpěvačka vzpomínání na své období v pop music a setkávání s Karlem Gottem.
Zlatý slavík má k regionu stále vřelý vztah. Pravidelně jezdí za svými blízkými na Rokycansko. „S Karlem Gottem se znám z Újezdu u Svatého Kříže na Rokycansku. Je to úžasný člověk! Nikoho nepodceňuje, s každým si popovídá. Nezažil jsem žádného podobného!“ zdůrazňuje plzeňský muzikant Václav „Dominik“ Krhounek, který hrával v sedmdesátých letech bigbít se zdejšími kapelami Flowers a Diamonds a z dalších skupin té doby byli jeho velcí kamarádi Olda Říha, Jiří „Dědek“ Šindelář, Jíří Lang a mnoho dalších.
„Bylo mně tak deset, Karlu Gottovi o sedm let víc, když do Újezdu jezdil na návštěvy k babičce. Znám i jeho sestřenici Hanku, která se před lety do babiččiny chalupy vrátila a je tu vždy od jara do podzimu. Tak jsem též poznal Karlova osobního řidiče a Hančina přítele Oldu Havránka, se kterým jsme největší přátelé a který Karla nenechá nikdy ve štychu. A on i přes svůj nabitý program ´Svaťák´, jak se Újezdu říká, občas navštíví. Byl tady už s manželkou Ivankou i dcerami Charlottkou a Nellynkou,“ vypráví Václav Krhounek.
„Dokáže mluvit s každým, má obrovský přehled a charisma, setkání s ním je vždy zážitek!“ podtrhuje. „Vyfotografuje se s kýmkoli, nikoho se nestraní, nevadí mu děti kolem dokola. Letos 11. dubna daroval Svatokřižské hospodě svůj obraz Na Starém bělidle i s věnováním,“ říká o nejpopulárnějším českém zpěvákovi, který si podle jeho slov obdiv a úctu nesporně zaslouží.
„Je nejen stoprocentní profesionál, skvělý člověk, ale zajímá ho všechno,“ připomíná plzeňský hudebník a má po ruce zdánlivě všední příklad. „Rád jezdím na kole a vraceli jsme se s kamarádem z projížďky, když jsme uviděli u vrat chalupy Gottových stát Karla s Oldou, kteří právě přijeli do Svaťáku. Pozdravili jsme se a Karel se hned začal zajímat o naše kola. O můj americký trek a kamarádův favorit. Přes upozornění řidiče Oldy, že je na stole oběd a že vystydne, Karel dal přednost prohlídce kol a sledování našeho odjezdu…“ Prostě člověk, kterému nic neujde.“
