Lékařka, která má na Tachovsku několik ordinací, se ve všech v poslední době setkává s nepříjemnou nákazou čím dál častěji. Svrabu na Tachovsku přibývá, a to masivně. „Doma gruntujete, všude naklizeno, čistě se oblékáte, a stejně vás to může klidně potkat, potomek vám nákazu doveze domů z internátu nebo přinese ze školy,“ krčí rameny.

Svrab je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou. Nejčastěji se přenáší těsným nebo dlouhodobým kontaktem, především společným užíváním textilií, či při dlouhodobém kontaktu v noclehárnách, táborech, nemocnicích, avšak ne podáním ruky. Častý je přenos na členy rodiny. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní.

Slova lékařky potvrzuje také Státní zdravotní ústav. „Čísla rostou celorepublikově. V roce 2022 bylo hlášeno 5 276 celkových případů. V lednu a únoru letošního roku už máme hlášeno 1 486 případů, v loňském roce to bylo za stejné období jen 862 případů. K 13. březnu je celkově hlášena nákaza ve 1 815 případech,“ řekla Deníku tisková mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. A podle statistik je nyní na tom nejhůře právě Plzeňský kraj. Během února se totiž v regionu nakazilo svrabem 98 lidí. Přitom loni to byla necelá polovina, a předloni v únoru dokonce pouze 6 případů.

close Mikrofotografie zákožky svrabové. info Zdroj: Kalumet /wikimedia commons/ CC BY-SA 3.0 zoom_in Mikrofotografie zákožky svrabové. Rostoucí počet případů konzultuje tachovská lékařka Naděžda Petrášová se svými kolegy z plzeňských ordinací. Ti mají dle jejích slov stejné zkušenosti jako ona. Hlavním důvodem šíření parazitického roztoče zákožky svrabové je dle názoru kožní lékařky velký příliv cizinců na ubytovny, kde nemají možnost řádné hygieny. „V případě nákazy je třeba provést důkladná dezinfekční opatření. Je třeba najednou vyprat na 60 stupňů a vyžehlit nejen ložní, ale všechno prádlo, které v pokoji mají. Ale k tomu prostě na ubytovnách nemají dostatečné podmínky,“ vysvětluje Petrášová. Navíc se většinou ubytovaní cizinci srocují, takže nákaza se jednoduše šíří dál.

Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn.

Podobně je tomu také v určitých sociálně slabších rodinách a skupinách obyvatel, které nedodržují základní hygienické návyky. I zde platí, že většinou nejsou schopni, někdy možná ani nemají zájem, podniknout všechna potřebná opatření k zabránění šíření. Migrují, navštěvují se, čímž nákaza stoupá. Šíření svrabu je navíc dle vyjádření Kateřiny Fabiánové z Centra epidemiologie a mikrobiologie v Praze u věkových skupin 15 až 25 let spojeno s pohlavní aktivitou. Přenos onemocnění mezi sexuálními partnery je považován za nejčastější cestu přenosu.

Léčba přestává zabírat. „Aplikujeme buď přímo v ordinaci lék první volby, mast Infectoscab, nebo si ho zde vyzvednete, večer se namažete, ráno se umyjete, provedete dezinfekci všeho a zákožka by měla být zlikvidovaná,“ vysvětluje léčebný postup Naděžda Petrášová. Po týdnu doporučuje aplikaci opakovat. Bohužel v současné době se lidé po čase vrací. Lékařka se domnívá, že látky, kterými se nakažení léčí, začínají být vůči svrabu rezistentní a i to je důvodem, proč se nákaza stále šíří dál. „Nemáme to zatím potvrzené, ale je to náš poznatek z posledních týdnů. A to je důvodem, proč od nezapáchající a jednoduše aplikovatelné léčby zmíněným krémem přecházíme zpět k sirné masti. Je pravda, že barví oblečení, zapáchá, léčba trvá několik dní, ale zatím zabírá, takže jiné řešení není,“ zdůvodňuje návrat k dřívějšímu způsobu léčení lékařka. „Důležité je, aby léčbou prošli všichni členové rodiny, kde se nákaza objevila,“ připomíná.

Léčba spočívá v zevním použití insekticidních přípravků obsahujících permethrin. U osob, u kterých to není vhodné, například u dětských pacientů, se zevně používá sírová vazelína. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od parazitů, například vynesením ven či nepoužíváním po dobu čtyř dnů, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysáním vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet.