„Členkou SPOZu jsem se stala v únoru 1962. Přistěhovali jsme se tenkrát do Tachova, v lednu jsem nastoupila do práce a kolegyně mě pro tuto činnost přemluvila,“ vzpomínala Helena Šlajsová. „Ale už mám věk, abych odešla, v říjnu mi bude sedmdesát devět let. Budu na tuhle činnost moc ráda vzpomínat. Je tu vynikající parta žen. Snažily jsme se vždycky, aby účastníci obřadů odcházeli spokojeni a s pocitem, že jsme pro ně udělaly maximum. Mnozí to dokázali ocenit a říkali, že jinde takové služby nemají.“

Vzpomínala i na to, jak dříve jezdily SPOZy na výměnné zájezdy a předávaly si zkušenosti. Připomněla i obřady, které už se dneska nepořádají, například slavnostní předávání občanských průkazů nebo povolávacích rozkazů. „A zdaleka to nebyly jen obřady. Dodnes chodíme s gratulacemi k seniorům. Když ale město pořádalo setkání důchodců, obešly ženy ze SPOZu osobně s pozvánkou sedm až osm set lidí,“ vzpomínala Helena Šlajsová.

Za práci jí přišli poděkovat představitelé města. „Tyto ženy obětují práci ve SPOZu svůj volný čas. Neumím si představit, jak by obřady bez nich vypadaly. Proto nejen Heleně Šlajsové, ale všem čtyřiadvaceti členkám SPOZu patří naše díky,“ řekl starosta Ladislav Macák.

„Lidé si ani neuvědomují, co pro ně tyto ženy dělají,“ doplnil ho místostarosta Václav Svoboda.

Přidala se i matrikářka Marie Kantnerová: „ Vycházejí nám maximálně vstříc ve všem, co potřebujeme. Zejména velké svatby by se bez těchto obětavých žen nedaly zvládnout.“