Mám radost z každé vydařené práce či kulturní a společenské akce. Obzvláště, když je to aktivita našich místních spoluobčanů. A že jich je tu docela dost, to dokazují akce konané v průběhu celého roku. Momentálně si zaslouží naši pozornost zvonička, která byla obnovena po více jak třiceti letech.

Zpovídala jsem naše starousedlíky, abych zjistila co nejvíce informací. Vím, že je to zvon umíráček a že visel na vzrostlé vrbě. Bohužel, v osmdesátých letech, z důvodu stáří, se musela vrba smýtit. Zvon v té době nikoho nezajímal. Od hasičů vím, že byl málem odvezen do železa. Takže, spoustu let byl uložen právě v naší hasičské zbrojnici. Před pár lety jsme ho využili při jedné akci a obdivovali jsme jeho zvučný tón.

Nápadů, co bychom měli a neměli v obci udělat, vzejde od lidí docela dost, ale ne vždy jde vše zrealizovat. Máme u nás jednoho šikovného, nápaditého a zručného rodáka –  Zdeňka Dvořáka. V průběhu loňského roku našel v lese vhodný strom a letos v den pálení čarodějnic byl dovezen spolu s májkou. Uložen byl za kulturním domem. S odkůrováním Zdeňkovi pomohl soused pan Žejdl.

Při dalších pracích mu byl k ruce pan Moravec (Zdeňkův tchán). Ve svém volnu a vhodném počasí se pomalu tvořilo dílo. Průběžně jsem jejich práci kontrolovala, ale hlavním důvodem bylo zachytit průběh celé akce svým fotoaparátem. Z jejich práce jsem nadšena. Ve středu 18. července ve 14 hodin byla zvonička naložena a odvezena panem Mírou Jančou na místo určení. Jsem pyšná, že žiji ve vesnici, kde lidem není lhostejné, kde a jak žijí a věřím, že nejsem sama.

Irena Zapletalová