„Archeologický výzkum souvisí s plánovanou revitalizací náměstí, při které se plánuje zásah do terénu, místy až do hloubky jednoho metru,” řekl Deníku archeolog Západočeského muzea v Plzni Pavel Břicháček. „To by znamenalo zánik historických úrovní, proto jsme položili sondy, abychom zmapovali, co se na těchto úrovních nachází,” uvedl.

Archeologové tak pod současným povrchem objevili tři vrstvy dlažeb. První je barokní a nachází se zhruba třicet centimetrů pod povrchem. Jedná se o dlažbu s rozptýlenými kameny na povrchu a vznikala současně s morovým sloupem.

O dvacet centimetrů níže se nachází renesanční dláždění, které tvoří kombinace cihel, kamenů, valounů, pospojovaných červenám jílem.

„V hloubce kolem sedmdesáti centimetrů je nejstarší městská dlažba, a to gotická z přelomu 13. a 14. století,” uvedl dále Břicháček. „Tato dlažba je zachovalá a velmi kvalitní. Tvoří ji lomový kámen a valouny,” dodal s tím, že z památkového hlediska je to jedna z nejkvalitnějších gotických dlažeb, které můžeme v Česku vidět. Dláždění je podle radarového měření zachovalé po celé ploše náměstí – od radnice až po tzv. morový sloup.

Podle archeologů je gotická dlažba velice pevná a pro rekonstrukci náměstí by byl ideálním podkladem. „Každopádně by si zasloužila být zachována,” dodal Břicháček.

Jednou z možností, jak po rekonstrukci náměstí dlažbu ukázat veřejnosti, by bylo její částečné odkrytí. K uchování a ochraně by pak mohlo posloužit speciální sklo, které by umožnilo dlažbu vidět a zároveň by ji chránilo před klimatickými vlivy a vandaly. „Závěry archeologického vázkumu jsme ještě nedostali. Každopádně je tato myšlenka velice zajímavá a budeme ji konzultovat s architektem. Záleží také na tom, jak technicky a finančně je to náročné a jak by toto opatření zapadalo do celkové koncepce náměstí,” uvedl Deníku starosta Stříbra Bohuslav Červený.

Kromě zmíněných vrstev našli archeologové v dlažbách zadusané střepy, mince a kosti, které vyňali, zakonzervovali a podrobují dalšímu výzkumu.