Pokácet strom na vlastní zahradě nemusí být tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Alespoň, co se legislativy týká. Majitelé zahrad a dřevin by se tak měli mít na pozoru, za pokácený strom jim může hrozit i vysoká pokuta. Na sociálních sítích, internetu i mezi veřejností se šíří mnoho protichůdných informací od zcela volné možnosti pokácení jakéhokoli vlastního stromu až po to, že odstranit se smí jen bezinky a podobné křoviny, ostatní kácení stát zakazuje.

I přes mnohé zákazy mohou majitelé zahrad u rodinných domů nebo zahrádek v koloniích skácet bez povolení některé dřeviny, má to ale svá přísná omezení. Bez povolení může majitel odstranit strom s obvodem kmene do osmdesáti centimetrů ve výšce sto třicet centimetrů nad zemí a to kdekoli, může porazit i velký ovocný strom, vše ale za jistých podmínek. „U ovocných dřevin nad stanovenou velikost osmdesáti centimetrů obvodu kmene musí ale splnit to, že strom roste na pozemku, který je v současně zastavěném území obce podle územního plánu a pozemek je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň nebo zastavěná plocha a nádvoří," uvedl Václav Kadlec z Odboru životního prostředí města Tachova.

Ne každá zahrada, která vypadá, že je v zastavěném území, třeba na okraji Tachova, splňuje zmíněné podmínky. „Některé jsou vedeny v katastru nemovitostí, jako trvalý travní porost či jiná kultura a v takovém případě je také nutné povolení pro kácení jakýchkoli stromů nad stanovenou velikost, tedy i ovocných," dále poukázal Kadlec.

I když je ale zahrada uvnitř zastavěného území obce, stromy jsou ovocné nebo mají obvod kmene pod 80 centimetrů, nemá majitel, který chce strom porazit vyhráno. Žádat o povolení musí totiž ještě ve dvou dalších případech. Když jde o takzvaný zapojený porost dřevin či stromořadí.

„Když jde o takzvaný zapojený porost dřevin, koruny stromů včetně křovin se prolínají a tvoří souvislý útvar s plochou větší než čtyřicet metrů čtverečních. Navíc, obsahuje-li útvar dřeviny s obvodem kmene nad osmdesát centimetrů, musí se zvlášť žádat o pokácení těchto stromů," doplnil Kadlec s tím, že druhým případem je takzvané stromořadí. V případě, že jde o souvislou řadu nejméně deseti kusů dřevin, libovolného obvodu kmene i například nedávno vysazených musí majitel také žádat o povolení. Může se například jednat i o řadu tújí podél plotu.

Majitel, který hodlá odstranit svůj strom ze zahrady, musí řešit navíc otázku, kdy je možné kácet. Nelze spoléhat jen na dobu mimo vegetační období. „Euro novela zákona o ochraně přírody a krajiny, přinesla řadu změn. Velice se posílila ochrana ptáků nejen těch zvláště chráněných, ale i všech volně žijících. Ti by neměli být rušeni na stanovištích v době hnízdění. Máme tedy dohodu, že zhruba od prvního dubna do září by se kácet nemělo," upozornil Václav Kadlec z odboru životního prostředí.

V případě žádostí o pokácení stromů odbor životního prostředí většinou vychází majitelům vstříc, zejména jde-li o opodstatněný požadavek. „Musíme ale vyhodnocovat funkční a estetický význam dřeviny. Koukáme hlavně na ekostabilizační funkci, ve městě je dřevin čím dál méně. Například koruny hlavně velikých listnáčů i jehličnanů plní funkci hnízdních příležitostí i potravní nabídky pro ptáky a další organismy. Estetický význam a projev dřeviny je také rozličný, strom může být například význačnou pohledovou solitérou, nebo naopak v zapojených útvarech je jeho projev indiferentní neboli neurčitý."

Situaci majiteli značně zkomplikuje i to, když jeho strom je součástí takzvaného významného krajinného prvku, kdy nejprve musí být vydáno závazné stanovisko orgánů ochrany přírody obce s rozšířenou působností. Také proto odborníci ze životního prostředí doporučují všem, kdo mají pochybnosti s kácením stromů, aby se vždy obrátili na příslušný obecní nebo městský úřad, kde jim postup vysvětlí. Žádost však musí podat pouze majitel pozemku nebo ten, kdo prokáže a doloží k pozemku právní vztah, se souhlasem vlastníka.

Za pokácení se zpravidla vydává povinnost provést náhradní výsadbu stromů, jako náhrada ekologické újmy. Kácení stromů bez povolení se může majiteli prodražit. Při pokácení nebo poškození byť jediné dřeviny mu hrozí pokuta až do dvaceti tisíc korun, a v případě, že jde o skupinu stromů, tak se pokuta může vyšplhat až na sto tisíc korun. U takzvané právnické osoby pak hrozí postih až do výše jednoho milionu korun.

Kdy žádat o povolení a kdy není nutnéPouze s povolením smí majitel pokácet například:
- neovocný strom s obvodem kmene nad 80cm ve výšce 130cm nad zemí
- jde-li o souvislou řadu nejméně deseti kusů dřevin, libovolného obvodu kmene
- je-li o zapojený porost dřevin, koruny stromů včetně křovin se prolínají a tvoří souvislý útvar s plochou větší než čtyřicet metrů čtverečních.
- je-li strom je součástí takzvaného významného krajinného prvku

Majitel stromu smí bez povolení například pokácet:
– neovocný strom s obvodem kmene do 80cm ve výšce 130cm nad zemí a to kdekoli i mimo zastavěnou část obce.
- ovocný strom i nad stanovenou velikost za podmínek, že strom roste na pozemku, který je v současně zastavěném území obce podle územního plánu a pozemek je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň nebo zastavěná plocha a nádvoří.
- Dřeviny ale nesmí být součástí aleje nebo souvislého útvaru

Doba nevhodná pro kácení je od dubna do září.