Dodavatelé z Německa a Rakouska jim ji kvůli mrazům v celé Evropě přestali dodávat – nestačí totiž pokrývat obrovskou poptávku. Přednost pak u nich mají němečtí a rakouští silničáři, kteří mají i výrazně vyšší nároky. Aby ale silničáři se solí vystačili, začali s ní šetřit a více využívají inertního posypu.

Podle silničářů zároveň neexistuje způsob, na základě kterého by měli čeští silničáři před ostatními přednost.

Silničáři z Tachovska ale nyní upozorňují, že zatím mají dostačující zásoby. Není ale jasné, kdy sklady doplní.

Solit tak úseky, která nejsou vyloženě nebezpečné, je podle Miroslava Sedláčka, šéfa stříbrské Správy a údržby silnic velkým luxusem.

„Ty úspory na silnicích se projevují například tak, že se solí hlavně zatáčky a nebezpečná klesání či stoupání,“ říká Sedláček. „Na rovných a zalesněných úsecích je solení v této době luxusem. Tam musí řidiči jezdit po sněhu krytém inertním posypem. Také není možné, v tak velké míře solit preventivně jako jindy v minulosti,“ doplnil Sedláček.

Dále dodal, že řidiči si budou muset v zimním období zvyknout na pomalejší jízdu po sněhu. „Musíme šetřit peníze a ty, které bychom měli případně utratit za sůl, bychom nemohli použít na následné pozimní opravy komunikací. Řidiči si pak musí skutečně vybrat, jestli budou nyní jezdit bezpečněji, nebo pak kodrcat na výtlucích,“ vysvětlil Sedláček.

Na údržbu silnic včetně jejich zimního ošetřování dává Plzeňský kraj ročně 600 milionů korun.