Na Tachovsku žiji desátým rokem a už delší dobu toužím přijít na kloub té záhadě se jménem vodního toku v Brodu nad Tichou. Proč má Brod ve svém názvu jméno říčky, která tudy neprotéká? Nejprve jsem se tedy rozhodl prozkoumat současné snadno dostupné mapy. Všechny mnou nahlížené, turistické i automapy uvádí shodně, že Brodem protéká Hamerský potok. Dokonce i internet v tomto hovoří jednoznačně, Google maps i Geoportál Plzeňského kraje ukazují Hamerský potok. Jediná výjimka jsou 
mapy.cz, kde je sice také psán Hamerský potok, ale při určitém zvětšení se objeví jméno Tichá v místech Brodu nad Tichou a pak zase zmizí.

Staré mapy mění jména říčky

Vypravuji se tedy za odborníky do Státního okresního archivu v Tachově a žádám o pomoc ředitele Jana Edla. Započíná můj malý výzkum. Na stole se pomalu hromadí množství starých map i knih. Hledám proti proudu času. V knize Die Miesa vydané roku 1997 popisuje Zdeněk Jiskra hydrologické poměry Mže a její přítoky. I on nazývá potok potokem Hamerským. V knize Dr. Antonína Profouse Místní jména v Čechách vydané roku 1954 se uvádí k názvu obce: „Brod, Bruck – ves při soutoku Slatinného potoka (Schladabach) s Hamerským potokem (Hammerbach), levým přítokem horní Mže."

Pokračuji dál proti proudu času. Mapa z roku 1838 vnáší do názvů potoka další jméno. Brodem zde protéká Schladabach, tedy Slatinný potok, který dnes je ale přítokem a vtéká do Hamerského nad Brodem. Další záhadou je, proč tato mapa z roku 1838 jmenuje část vodního toku mezi Planou a Brodem jako Mühlbach, (Mühle), což by se dalo přeložit jako Mlýnský potok.

Prohlížím si vskutku starou mapu. Je z roku 1720 a zde konečně nacházím v místě Brodu i jméno potoka a to „Ticha b." Konečně, říkám si, ale pátrám dál. Tentokráte už mimo státní archiv.

Postupně procházím digitalizované mapy II. vojenského mapování. Ta z roku 1846 opět uvádí, že Brodem protéká Schladabach. Ale III. vojenské mapování z mapovací akce z let 1869–1885 už má na mapách Brodu Hammerbach.

Ze všech těch dokumentů se dozvídáme, že Brodem sice pořád teče jeden a tentýž vodní tok, ale postupem času měnil jména. Tichabach, Schladabach, Hammerbach, Tichá a Hamerský potok.

Kronikářka 
píše o Tiché

Pátrám ještě v kronice obce Brod nad Tichou, jestli do záhady vnese trochu světla. Jenže kronika nebyla nějakou dobu vůbec vedena. Kronikářka roku 1955 zapisuje důvod: „Z toho důvodu, že od roku 1945 nenalezl se v obci občan, který by novou kroniku zavedl a pečoval o zápisy v ní." Od 1. ledna 1955 byla zmiňovanou kronikářkou jmenována Marie Kváčová Svobodová. V zápisech už roku 1955 jmenuje obec jako Brod nad Tichou a také se na čtvrté stránce kroniky zmiňuje o vodním toku, protékajícím Brodem. „Většina zemědělské půdy rozkládá se na západní straně obce. Louky leží většinou podél říčky Tiché, jež se svým pravým přítokem, potokem Neblažovským vlévá se u osady Ústí do řeky Mže." Zde kronikářka o Brodu píše už jako o Brodu nad Tichou.

Kilometr pod pramenem Tichá silně meandruje mezi malými stromky a vysokými drny.

Obracím se na Miroslava Tréglera, který zdejší kraj dobře zná a v různých publikacích popisuje přírodní zajímavosti nejen Tachovska. „Také jsem si tuto otázku několikráte kladl, ale s jistotou na ní neumím dodnes odpovědět," dává mi vědět a připojuje své vysvětlení: „Určitě není správné (systematické), aby se každý kousek potoka jmenoval jinak. V současné době podle mne teče Brodem potok Hamerský, který pramení v Čechách v Českém lese severně od zaniklé obce Slatina, teče do Bavorska a vrací se u Treppensteinu zpět do Čech. U osady Ústí se pak vlévá do Mže. Současný potok Tichá pramení severně od vrchu Tišina (792 m n. m.) v Českém lese a pod Farským rybníkem v Broumově vtéká do Hamerského potoka." Své tvrzení dokládá: „Tento stav je například i na mapách III. vojenského mapování, kde je uveden jen Brod bez přívlastku ´nad Tichou´. Nabízí se vysvětlení, že v nějaké době (ale kdy?) to bylo s potoky opačně a Hamerský vtékal do Tiché a ta potom tekla i Brodem."

Podle Miroslava Tréglera některé „mladé" mapy (například turistická 1:50000, třeba 4. vydání 2010), z Hamerského potoka u Brodu dělají Tichou a pak se zase vrátí k názvu Hamerský p.

Svůj názor na věc má také Dalibor Bartoš z Plané. Dříve totiž říčka v okolí Brodu velice meandrovala a rozlévala se v nivě do luk, než bylo její koryto uměle napřímeno. „Byla to krásná tichá meandrující říčka, která se tiše vlévala u Ústí do Mže," říká a svůj kus pravdy na tom asi bude.

Putování zpět 
k prameni

Po čtení kroniky, map a knih se vydávám zjistit, jak to s Tichou či Hamerským potokem je venku v přírodě. Pátrat chci, kde přesně pramení Tichá a jestli tam není nějaká, třeba zapomenutá stará informační cedule, která by mohla záhadu posunout k rozřešení.

Mapa z II. vojenského mapování uvádí název potoka v Brodu jako Schlada B.

V Broumově se zastavuji u soutoku, kde podle současného názvosloví do Hamerského potoka vtéká potok Tichá. Pak pokračuji proti proudu. Tichá nabírá vody z Pekelského, Jeleního a Lesního potoka a také z několika dalších bezejmenných. Protéká rybníkem Kajetán a odtud je to zpět k prameni už jen šest kilometrů.
Potok kříží lesní cestu, na které je značená cyklotrasa číslo 2135. Je to k prameni poslední křížení s cestou. Postupuji poměrně vodnatým terénem podél potůčku, který ale zatím nijak neubírá na síle. Často se proudící voda ztrácí pod hustou vegetací, mizí pod zemí, aby po několika metrech opět vytekla na povrch. Téměř neproniknutelný les se střídá s loukou plnou vysokých drnů, mezi nimiž jako had se kroutí Tichá. Několik stovek metrů před předpokládaným pramenem už ale síla toku znatelně slábne. Jsem v prameništi v sedle mezi kopci severozápadně od Tišiny, jejíž vrchol je 792 metrů nad mořem. Jdu proti nejmocnějšímu proudu, vynechávám drobné přítoky a vyhlížím pramen. Ten ale není. Jen lesní cesta, která je silně rozježděná technikou po těžební činnosti. Cesta vede kolmo na zdejší potůček. Ten vlastně vytéká z obrovské louže uprostřed. Jak pak zjišťuji, louže je napájená několika malými pramínky, které vyvěrají ze stěn vyjetých kolejí hlubokých přes půl metru. Zde počíná tok říčky nebo potoku Tichá. Voda odtud postupně nabírá síly, protéká Hamerským potokem, řekou Mží, Berounkou, Vltavou, Labem a vtéká do Severního moře. Loučím se s tímto místem a ještě jdu asi půl kilometru severněji, kde oficiálně podle současných map je uveden pramen vodního toku Tichá a kde očekávám nějakou informační ceduli. Jenže ouha. Z betonové skruže sotva vytéká trocha vody a nad pramenem je povalená zubem času poničená stříška. Opodál stojí novější informační tabule. Je třetím zastavením na Naučné stezce Slatina. Jenže zde se podepsal vandal a z tabule kus vyřízl.

Zničený 
pramen Tiché

Nejsilnější pramen potoka Tichá tedy vytéká z rozježděné lesní cesty a ten oficiální v mapách zanesený hyzdí rozbitá stříška a poničená informační tabule. Tohle jsem nějak na začátku svého pátrání vůbec nečekal. Taková je realita, stejná jako dosud pro mne neobjasněná záhada několikeré změny jména vodního toku protékajícího Brodem.

Při svém pátrání jsem se setkal ještě s jedním názorem, který možná leccos vysvětluje. Při změně jména obce z Brodu na Brod nad Tichou byl záměr více odlišit druhý Brod na Tachovsku, totiž Brod u Stříbra. A špatně by se říkalo Brod nad Hamerským potokem.

Zajímavostí také je, že v případě Tiché jde o potok s ženským jménem a název „Ticha" se v této podobě objevuje i na německy psaných starých mapách.