Poukazují zejména na to, že součástí oslav bývají na leckterých místech vietnamští trhovci. „Ti přece k tradicím nepatří. Pokud jim někdo místo na pouti pronajme, zřejmě toho o tradicích moc neví,“ míní Františka Dostálová z Tachova.
„Vietnamce pouť jako taková vůbec nezajímá. Jde jim především o to, aby co nejvíc vydělali. To se ale bohužel přeneslo i mezi našince,“ dodala Tachovanka.
Lidé zároveň poukazují i na ceny doprovodných atrakcí. „Musela bych se zbláznit, abych vyndala z peněženky třicet korun na kolotoč. Děti chtějí jít na všechno, to by mne přišlo za pár minut na pětistovku. To přece není normální,“ kroutí hlavou Věra Martínková z Plané.
Najdou se ale i tací, kterým není líto dát dětem peníze na pouťové radovánky. „Zase až tak často to nebývá, tak ať si kluk užije. Holt ušetřím na něčem jiném,“ usmívá se Vladimír Dvořák z Tachova.
Sám u provozovatelů lunaparků několik let působil. „Není to tak, jak si řada lidí o výdělcích komediantů myslí. Kolotočáři mají sezonu půl roku, vydělávají tedy i na zbytek,“ dodal Dvořák.
Nad tím se ale pozastavuje Martina Pokorná ze Stříbra. „Chápu ty, kteří přirazí cenu za atrakce, které fungují na elektřinu. Ale abych zaplatila dětem dvacetikorunu za houpačky? Ty přece žádnou elektřinu nebo nějaké pohonné hmoty nepotřebují. Navíc musím děti houpat sama. To mi nepřipadá moc spravedlivé,“ řekla.
