Přesně za měsíc po takzvané Sametové revoluci v roce 1989 tehdejší ministři zahraničních věcí Československa a Rakouska, Jiří Dienstbier a Alois Mock společně přestřihli dráty na československo – rakouských hranicích mezi obcemi Hatě a Kleinhaugsdorf.
Den před Štědrým dnem se pak střihání drátů opakovalo u nás na Tachovsku. Symbolický akt se odehrál 23. 12. 1989 a společně s ministrem zahraničních věcí Československa Jiřím Dienstbierem ostnaté dráty přestřihl jeho německý protějšek Hans-Dietrich Genscher u obce Nové Domky u Rozvadova.
V této souvislosti byl u Nových Domků následně 26. 7. 1993 odhalen památník.
Dvacet let na to se v roce 2009 u památníku opět setkali představitelé dvou sousedních zemí. O době pádu železné opony pověděl Jiří Dienstbier. „Tento ostnatý drát, co držím v ruce, svítí novotou, přesto je originální. Asi se nehodilo, abychom tehdy střihali rezavé dráty, tak nám postavili kousek nové železné opony, abychom střihali nové dráty. Tak jsme si je střihli, ale potom šli o kousek dál, a tam si střihli ty pravé dráty," tehdy zavzpomínal.
Jak vzpomínají čtenáři Tachovského deníku?
Jak vidíte po dvaceti pěti letech oné střihání drátů a pád železné opony? Co vám přineslo otevření hranic? A co vám to vzalo? Zmizela Pohraniční stráž, z bývalých rot se staly mnohdy ruiny dělající ostudu v Českém lese. Podělte se o vaše postřehy, názory, komentáře…
