Modistka Daniela Veselá se ruční práci začala věnovat a klobouky vyrábět po revoluci a jde o celoživotní dílo. „Vybrala jsem směs kloboukových modelů pro různou příležitost a období. Od podzimu, léto, plesy, významné události, tak i na běžné nošení nebo smuteční klobouky," popsala modistka.

K vidění byly i dobové kousky z let 1920, 1930, 1940 a další. V doplňcích nesměly chybět krabice a kufříky na skladování, také slunečníky, vějíře a zdobné čelenky.

Nejen barevná a tvarová variace byla k vidění, ale také materiály, ze kterých se vyrábí. „Používám králičí a zaječí srst, sisalovou síť na léto, sisalovou slámu nebo panamu. Vyrábím hlavně z přírodních materiálů. Ty jsou sice drahé, ale drahá je ruční práce jako taková a navíc jde o českou výrobu," uvedla.

Každý, kdo do jízdárny zavítal si klobouky zkoušel, fotil se v nich a mnoho lidí se zajímalo o samotnou výrobu. Modistka Daniela Veselá s návštěvníky diskutovala a s ochotou popsala svoji celoživotní práci.

Výstava byla pro veřejnost přístupná jen dva dny – jen do dalšího koncertu hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán.