Ministerstvo životního prostředí hodlalo kormorána vyškrtnout ze seznamu zvláště chráněných druhů na jaře, už tehdy jeho záměr přinesl rozporuplné reakce.

Rybáři hovoří o kormoránech převážně negativně. Dokáží zdecimovat téměř celou násadu na rybníce, likvidují i ryby v řekách. Přilétají každoročně ze severu Evropy a v Česku, Tachovsko nevyjímaje, mají zdroj potravy. Kormorán tak snižuje finanční zisk z výlovu a kazí radost z rybolovu.

Jedním z rybářů, který s kormorány má své zkušenosti, je Jiří Lipka z Klatovského rybářství, které obhospodařuje například rybníky kolem Tisové a Boru na Tachovsku. „Sice se nám náhrada škody pohybuje někde mezi deseti až dvaceti procenty, ale něco to přeci jen je, řekl ke škodám způsobených kormoránem.

Klatovskému rybářství podle Lipky působí největší škody migrující velká hejna kormoránů. A právě náhrada těchto škod jde za Ministerstvem životního prostředí. Zatím. Jenže zmíněné ministerstvo uveřejnilo 21. listopadu informaci, že kormorán velký bude od 1. dubna příštího roku vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů živočichů. Stát tedy nebude v celorepublikovém rozměru rybníkářům vyplácet přes 30 milionů korun ročně jako náhradu škod. Navíc náhradu škody by rybníkáři měli chtít v podstatě po svých sousedech. „Odpovědnost za škody přejde na myslivce, uživatele honitby, což evidentně není dořešeno a v budoucnu to způsobí velké problémy," uvedl k problematice Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Nad tímto rozhodnutím rybáři neskrývají rozhořčení. „To je asi to nejhorší, co může být. My v podstatě žádáme také myslivce o možnost odstřelu kormoránů. A teď bychom po nich měli vymáhat škodu na rybách, to se mi zdá být nesmysl. V březnu má vyjít prováděcí vyhláška, tak zatím čekáme, jak to vše dopadne," popsal Lipka a dodal: „Myslím si, že stát se tímto krokem chce jen zbavit vyplácení škod."

Podobný názor sdílí s rybáři i ochránci přírody. „Kormorán má u nás velice dobré životní podmínky a páchá značné škody. Rozhodnutí ale vnímám, jako finanční úsporná opatření. Rybáři tak přijdou o peníze," řekl už dříve Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Ornitologové vnímají krok ministerstva jako sporný. „Vyhláška, která v roce 1992 stanovila zařazení jednotlivých druhů do kategorií zákonné ochrany, je již dávno zastaralá a nereflektuje vývoj, kterým prošla příroda za dvacet let. Seznam chráněných druhů novelizaci rozhodně potřebuje, ale pouhé vyřazení kormorána je krokem s velmi spornými následky. Ukazuje nekoncepčnost, s jakou pracuje Ministerstvo životního prostředí," poukázal dále Zdeněk Vermouzek.

Rybářům pomůže snížit populaci kormoránů

Ochránci zvířat i rybáři spolu s ornitology mají společnou řeč. Totiž nutnost řešit situaci s hejny přemnožených kormoránů. Říkají, že pokud se jakoukoli činností sníží populace kormoránů, rybářům to pomůže. „Nikdy jsme nedostali náhradu škody v plné výši. Ale nyní už nedostaneme vůbec nic a to je žalostné," vyjádřil se hospodář Českého rybářského svazu místní organizace ve Stříbře Jiří Vojta. „Kormoráni sice letos moc neškodili na chovných rybnících, ale vydatně zdecimovali řeky a potoky. Spolu s norkem dokázali napáchat veliké škody," pokračoval Vojta. Škody jdou do statisícových částek. „Například v minulosti jsme vyčíslili škodu na půl milionu. Dokladovali jsme to fotografiemi, sčítáním, pozorováním a dalšími věcmi. Přesto jsme dostali jako náhradu škody jen necelých třicet procent. A dnes po vyškrtnutí kormorána nedostaneme nic," zopakoval hospodář.

Podle rybářů dokáže kormorán sežrat půl kila ryb denně a velké množství ryb poškodí. Ty jsou zraněné, stresované. Škodí v chovných rybnících i ve sportovních revírech na Mži. Loni byl na Sytenském rybníce asi měsíc. Když rybáři rybník na podzim lovili, tak nacházeli mnoho ryb s vyďobnutým kusem masa, rány byly zahnisané, ryby oslabené.

Ochránci mají strach i z něčeho dalšího. „Umím si představit, jak po vyškrtnutí vyrazí rybáři spolu s myslivci a budou kormorány střílet. Důležité je, vytvořit pravidlo, jak lovit. Nesmí se lovem kormoránů ohrozit další druhy, někdy i vzácné," vyslovil Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Obává se, aby nedošlo k vytvoření precedentu a ministerstvo nechtělo vyškrtnout ze seznamu zvláště chráněných druhů další živočichy. Vydru nebo rysa. I oni totiž škodí některým zájmovým skupinám.

________________________________

Co se nezmění

Kormoránů u nás (ČR) bude stále zimovat 7 až 13 tisíc jedinců, nic na tom nezmění ani skutečnost, že se jich ročně odstřelí 4 tisíce.

K plašení a odstřelu kormoránů bude potřeba i nadále zvláštní povolení, vyřazení kormorána ze seznamu ohrožených druhů neznamená, že by jej bylo možné volně střílet.

Odstřel kormoránů ryby neochrání, vyplašení kormoráni se jen přesunou jinam. Při střelbě do odpočívajícího hejna ptáci vyvrhnou potravu a musejí si pak ulovit novou. Škody se tedy mohou odstřelem lokálně ještě zvýšit.

Co se změní

Kormorán nebude „ohroženým", nově bude spadat do kategorie obecně chráněných druhů.

O povolení k plašení (včetně odstřelu) žádali rybáři doposud krajské úřady, nově budou žádat úřady obcí s rozšířenou působností.

Některé krajské úřady vydaly dříve hromadnou výjimku umožňující plašení na celém území kraje. Tato „opatření obecné povahy" přestanou platit.

Stát nebude rybníkářům vyplácet přes 30 milionů korun ročně jako náhradu škod způsobených kormorány. Odpovědnost za škody přejde na myslivce (uživatele honitby), což evidentně není dořešeno a v budoucnu to způsobí velké problémy.

Zdroj pro infoblok: ČSO

__________________________________