Jaký je zásadní rozdíl mezi římskokatolickými a pravoslavnými Vánoci?

Rozdíly jsou téměř minimální, protože svátky narození Páně byly přijaty ještě za společné církve. Krajově se rozdělují podle různých tradicí a zvyků. Je pravdou, že pravoslavné zůstaly více na pozicích duchovna. Navíc většina pravoslavných věřících ještě drží tyto svátky podle starého juliánského kalendáře, který byl přijatý v roce 46 před Kristem. To znamená, že jsou o třináct dní opožděny. V juliánském kalendáři je ale tehdy také 25. prosince, ale o třináct dní později než v gregoriánském. My tedy slavíme vlastně dvakrát. Já budu sloužit liturgii 24. až 26. prosince v češtině a potom podle juliánského kalendáře, to bude 7. ledna, budeme sloužit ve staroslověnštině.

Řekl jste, že svátky jsou více duchovní – čím se to projevuje?

Hlavně tím, že se drží starým způsobem. Před Vánocemi se drží půst, druhý nejdelší po velikonočním. Trvá zhruba čtyři týdny. Věřící se zdržují všech masných jídel, oslav, radovánek. Zvyšuje se modlitební aktivita. Samotná oslava se odehrává více v chrámech. Rodinné návštěvy se dějí tak, že lidé chodí zpívat koledy a přinášejí radost jedni druhým. Pravoslavní mají také veliké množství koled i jiných písní k jiným svátkům. Dokázali do písní vtisknout téměř celé evangelium.

Kdy se nadělují dárky? Na štědrý večer, nebo 25. prosince?

Dříve se dávaly dárky na Mikuláše, někde se dávají až po Vánocích. Ale rozdávání dárků jsme přijali, protože to je pěkná tradice.

Čím ještě se pravoslavné Vánoce charakterizují?

Čtyřiadvacátého máme společnou večeři. Do večeře se drží půst, i večeře je postní, lidé se zdržují jakýchkoliv masných jídel. Hlavními surovinami jsou houby, fazole, pohanka, jáhly, moučná jídla, brambory, ořechy. Někde dělají typickou zelňačku se zelím a houbami, hodně se dělají pirohy plněné zelím nebo bramborami. Nebo jídlo podobné černému kubovi, ale na sladko. Pětadvacátého už se peče maso, někde prasátko, jinde třeba beránek, patří sem klobásy, víno a tak dále. Také jídlo je krajově rozděleno, někde je na štědrovečerním stole sedm chodů, někde až dvanáct. Dodržují se i různé zvyky – svazují se příbory, aby se rodina držela pohromadě, nesmí nikdo vstávat od stolu, jen hospodyně. Krájí se jablko, házel se i střevíc. Dával se dar i stromům. Slaměné věnce se pověsily na strom, aby dával úrodu. Chodilo se do chléva k dobytku s posoleným chlebem.

Panují nějaká specifická pravidla pro vás, pro faráře?

Žádná jiná pravidla. Je to jako pro všechny věřící. Já jim z pozice kněze popřeju, odsloužíme bohoslužbu, zazpíváme, přinášíme radost a prosíme, aby ji lidé roznesli všem známým, příbuzným, přátelům. Pokud se někomu zapomněli omluvit, říkáme učiňte to, aby nezůstávala zloba.

Jak se vlastně ve staroslověnštině řeknou Vánoce?

Pětadvacátého nazýváme roždestvo christovo, česky narození Páně. Pro čtyřiadvacátého se používá označení svjatyj večur, tedy svatý večer.