„Nápad uspořádat výstavu toho, co lidi v období totality provázelo, jsme dostali loni koncem roku, když jsme vymýšleli, co bychom k dvacátému výročí listopadové revoluce připravili,“ řekla Deníku autorka výstavy Renata Wilflingová.

Od prvních příprav jí bylo jasné, že musí výstavu koncipovat tak, aby byla srozumitelná lidem, kteří totalitu zažili, i těm, kteří si jí nepamatují, případně se narodili po roce 1989. „Já jsem v roce 1989 šla do první třídy, takže si většinu pamatuji také jen z vyprávění, ze studia různých materiálů. Proto je třeba, aby výstavě porozuměl každý návštěvník,“ vysvětlila autorka.

Expozice je koncipována jako průřez jedním rokem života v socialistickém režimu řízeném Komunistickou stranou Československa, a proto je řazena tak, aby ukazovala, co mohli tehdejší obyvatelé prožívat od ledna do prosince. „Nejedná se však o jeden konrétní rok. Na základě období připomínáme například různé svátky, výročí, významné události, prostě to nejdůležitější, co občany provázelo. Bez ohledu, zda se s tím setkávali po celých čtyřicet let, nebo jen v části období,“ uvedla Wilflingová.

Proto třeba listopadová expozice připomene, že se v totalitním období 7. listopadu slavila Velká říjnová socialistická revoluce, připomenou se únorové události roku 1948, ale třeba také tehdejší společenský život, jako například činnost v Pionýru a různých jiných organizacích.

K tomu poslouží řada dobových dokumentů, fotografií, včetně slovníčku, který vysvětlí význam tehdy používaných zkratek a přidá slangové výrazy, jak se některým zkratkám také říkalo (příklad: OÚNZ znamenal Okresní ústav národního zdraví, říkalo se ale také Odevzdej úplatek nebo zemřeš).

„Snažili jsme se, aby se obrazový materiál na výstavě pokud možno co nejvíce vztahoval k Tachovsku a aby se také historické události tehdejší doby odrazily na snímcích a dokumentech z Tachovska,“ dodala autorka výstavy.

Nejen dokumenty, ale také trojrozměrné předměty mohou na výstavě spatřit její návštěvníci. K vidění bude například originální bubínek používaný pionýrskými organizacemi, trumpetka s rudou zástavou, prapor pionýrské skupiny, dobové hračky, suvenýry, které pocházejí z partnerských (tehdy družebních) krajů v bývalém Sovětském svazu či Německé demokratické republice, připraveny jsou například staré školní sešity či didaktické pomůcky nebo policejní uniformy. Většina předmětů pochází z depozitářů muzea, řada je také ze soukromých sbírek.

„Na přípravách této výstavy jsem pracovala několik měsíců. Uvědomovala jsem si přitom, jak mi ta doba připadá dnes, s odstupem času. Na jedné straně to byla dost děsivá doba, ale na straně druhé zase hodně zajímavá,“ vyjádřila se autorka výstavy, která bude v úterý zahájena v tachovském muzeu, Renata Wilflingová.