Jean opět vyrazil za svojí sestrou a my jsme se Soniou vyrazily poznávat místní kluby. Je jich tady nezpočet. Začaly jsme v našem hotelu New York New York. Zamířily jsme do klubu Rock, ze kterého jsme po pár minutách odešly, protože tam nebylo moc lidí a ani hudba nás příliš nenadchla. Naše další zastávka byla v klubu Ugly Coyote. Klub je známý tím, že tanečnice mají v ruce láhev alkoholu a nalévají alkohol návštěvníkům přímo do pusy. Tam jsme byly chvíli, přeci jen nás dlouho nebavilo dívat se na tanečnice s flaškou v ruce.

Pak jsme zamířily do clubu Bank, který je v hotelu Bellagio. To je hotel, před kterým je nádherná fontána. Někteří jí možná budou znát z filmu Dannyho parťáci. V LV to žije nonstop. Kluby jsou otevřené do pozdních hodin ranních. V US je zavírací doba většinou kolem druhé ráno, takže si to člověk pěkně užije. Když bylo pozdě, pomalu jsem se Soniou zamířily směrem k našemu hotelu. Po několika hodinovém chození na vysokých podpadcích, na které samozřejmě moje nohy nejsou zvyklé, nezbývalo nic jiného, než si boty sundat a jít bosa. Do hotelu bych asi opravdu nedošla. Ještě, že bylo v LV teplíčko. Tenhle den byl opravdu vyčerpávající a já jsem se nemohla dočkat postele. Ještě jsme se stavily v hotelu v kasínu. Sonia si zamilovala hraní, stala se z ní gamblerka, hehe. Ani jednomu z nás se samozřejmě nepodařilo vyhrát nic pořádného, ale alespoň už víme, jak to ve Vegas chodí.
Sobotní den jsme trošku zaspali, všichni jsme se vyhrabali z postele až kolem třinácté hodiny. Nejdřív jsme se probudili v devět ráno, ale pak jsme nějakým záhadným způsobem usnuli. Co naděláme.

V LV je toho pořád spousty k vidění. Vyrazili jsme do protějšího hotelu MGM Grand. Uprostřed hotelu se nacházel zasklený prostor, ve kterém se lenivě váleli lvi. Kočkovité šelmy jsou opravdu velcí spáči. Když si lvice začala hrát s míčem a ten jí spadl dolů, místo aby za ním skočila, raději si lehla a spala dál. Úžasné kočičky, koukali jsme na ně docela dlouho dobu. Pak jsme opět vyrazili procházet se kolem. Měli jsme toho stále spousty na poznávání a stejně se nám to vše nepodařilo stihnout.

Večer jsme opět zavítali do našeho hotelu a připravili jsme se na náš poslednív ečer, který jsme strávili v klubu La Rumba. Takže jsem konečně mohla trošičku procvičit salsu. No, zjistila jsem, že z hodin v Anglii si toho moc nepamatuji a musím začít procvičovat a procvičovat. Tenhle klub jsme navštívili neplánovaně, prostě jsme ho potkali po cestě a byl to asi náš nejlepší večer.

Nedělní ráno jsme museli vstávat brzy. Sice jsme z toho nebyli nadšení, ale museli jsme se odhlásit z hotelu. Sonia měla let v poledne a my s Jeanem vyrazili ještě na poslední procházku po Strip. Náš let byl až večer. Měli jsme tedy ještě nějaký čas na poznávání míst, která jsme nestihli shlédnout. Naše procházka byla taková pomalejší. Přeci jen po 3 dnech v LV už nám moc sil nezbývalo. K večeru jsme zavítali pro naše kufry do hotelu. Samozřejmě jsme tam nechali dýško. Taxíkem jsme vyrazili na letiště.

Na jednu stranu se nám domů nechtělo. Město, ve kterém najdete různé bláznivosti světa, hotely s kasíny, s atrakcemi, s divadelními vystoupeními… Každé místo je originální a nezapomenutelné. Ikdyž jste na nějakém místě poněkolikáté, vždy se vám podaří objevit něco nového. Najdete zde luxusní obchody s nejlepšími značkamy. Na ulici můžete potkat Elvise, Michaela Jacksona, Marilyn Monroe a další napodobeniny slavných lidí. Na druhou stranu po 4 dnech strávených v LV jsme se opravdu těšili domů, až si pořádně odpočineme. Las Vegas nikdy nespí, neustále srší životem, do kterého je po příjezdu vtažený každý a je jen těžké uniknout. Neznývá, než si toho bláznivého života plně užít! Možná něco zůstalo ve Vegas.

Šárka Spurná