„Jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“, tedy s přikrmováním se musí začít hned po sklizni obilnin,“ říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Myslivci využívají krmitelné zemědělské a potravinářské odpady ze zpracovávané sklizně z polí. „Současně probíhá kontrola technického stavu přikrmovacích zařízení. Projevy vandalizmu stále přibývají, zvláště v příměstských oblastech,“ říká Šilha. Rovněž je nutné zkontrolovat umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a hlavně ozimou řepkou.

O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru práva majiteli pozemku. Bažantům a zajícům je nutno pravidelně doplňovat přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do „zásypů“, což jsou zastřešené plochy 2 x 2 metry, ve kterých je předkládané krmivo chráněno před zaplísněním. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech.

Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť dochází k jejich rozprchávání do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace. Přikrmování zvěře je nezbytnost. Jak bylo uvedeno, nemá smysl přikrmovat jadrnými krmivy až v zimě. „Nárazové sentimentální přeplnění krmelců o Vánocích může zvěři způsobit vážné zdravotní komplikace i hromadné úhyny, což je dáno nastavením hormonálního systému zvěře,“ uzavřel mluvčí myslivecké jednoty.