Lipová alej u silnice, mezi Holostřevy a Kadrnožkou, naskýtá jeden z krásných úkazů přírody. Zprvu jsme si mysleli, že jsou stromy jen spálené od slunce a na větvích se zachytil roztrhaný igelit, který tam zavál vítr. To jsme se ale pěkně mýlili.

Řada lip hostí živočicha, který se zřejmě živí listy stromu a mezi větvemi jsou zvláštně spleteny pavučiny nebo kokony.

Vydali jsme se proto na podrobnější průzkum a snažili se přijít na to, kdo to ožírá lípy a staví pavučinové útvary.

V korunách stromů jsme našli několik desítek housenek, působivě barevných a chlupatých. Prozkoumali jsme jejich biotop a pokusili jsme určit druh. Z chytrých knížek jsme se dozvěděli, že se jedná o housenku nočního motýla bourovce březového.

Napadají především málo ošetřované nebo zcela neošetřované stromy v alejích a stromořadích kolem silnic a v zanedbaných sadech. V intenzivních výsadbách jsou výskyty tohoto druhu poměrně vzácné. Z ovocných dřevin se housenky objevují na třešních a slivoních. Z dalších listnáčů je najdete i na hlozích, lípách, topolech nebo třeba vrbách.

Housenky tohoto nočního motýla žijí v pavučinovém hnízdě, které je spleteno na konci větví a visí z nich dolů. Ze stromu ožírají listí, které je jejich jedinou potravou. Na konci července lezou ze stromů dolů na zem, kam se zavrtají a zakuklí. Po roce nebo po dvou se z nich vylíhnou noční motýli.

„Druh tohoto nočního motýla má jednu generaci v roce, motýli létají v březnu, dubnu. Housenky se vyskytují od přelomu dubna a května až do června. I přes velký reprodukční potenciál nezpůsobuje bourovec na ovocných dřevinách větší škody. Při jeho masivním výskytu se vyplatí odstraňovat hnízda housenek. V případě nutnosti se provádí postřik přípravky proti savému a žravému hmyzu," představil Deníku motýla entomolog Stanislav Malenovský.