Také katastrální území Vysoké Sedliště k pojmenování jaksi nesedí. Nevadí. Co rozhodně sedí je ochrana stráně přírodní rezervací. Pojďme si tedy o ní něco povědět.

Přírodní rezervace Pavlovická stráň byla původně vyhlášena v roce 1988, později přehlášena. Chrání lesní porosty na jižně orientované prudké stráni zvedající se od břehu řeky Mže. Geologický podklad je tvořen zčásti růžovými granodiority lestkovského masívku, zčásti pararulami. Zvláště v západní polovině území jsou patrné skalní hřbítky, jež vytváří sušší a teplejší stanoviště s mělkými půdami. Suťové žlaby mezi nimi jsou naopak stinnější a vlhčí. I to má svůj vliv na celkově bohatou květenu přírodní rezervace.

Než se pustíme do kytek, něco krátce o zvířeně. Z bezobratlých tu byli zjištěni nosatci latinských názvů Apion imunne, Sitona regensteinensis vázaní na porosty keře janovce metlatého. První z nich má právě tady jednu ze dvou známých českých lokalit (údaje jsou převzaty z publikace Zahradnický J., Mackovčin P. (eds.) a kol (2004): Plzeňsko a Karlovarsko). To je důvodem, proč se nepůvodní janovec v rezervaci nijak nevyřezává, nelikviduje, na rozdíl od stejně nepůvodních akátů.

Pojďme k vegetaci a květeně, jež byly motivem pro vyhlášení chráněného území. Vyhřátější místa v horní polovině rezervace osidlují acidofilní teplomilné doubravy s chráněnou bělozářkou liliovitou, dále například s tolitou lékařskou, kokoříkem lékařským, kostřavou sivou, zběhovcem lesním, pryšcem chvojkou, rozchodníkem skalním, smolničkou obecnou, náprstníkem velkokvětým, silenkou nící a různými druhy jestřábníků. Vlhčí a humóznější partie osidluje vegetace, jež by se spíše dala přiřadit k dubohabřinám. V bylinném patře tu najdete druhy jako jsou ptačinec velkokvětý, hrachor jarní, hrachor černým, jaterník trojlaločný, mařinka vonná, konvalinka vonná, strdivka nící, lipnice hajní … Ještě se zmíním o vegetaci skal, i ta je v rezervaci zastoupena. Ze skalních spár a štěrbin vyrůstají kapradiny jako sleziník severní, puchýřník křehký, osladič obecný, dále tu můžeme najít rozchodník či rozchodnice, zvonek okrouhlolistý, jestřábník bledý, z trav kostřavy či metličku.

Už i podle kalendáře začalo jaro a den po dni se mění stráně nad Mží. Nejprve přibývá zelené, poté širší paleta barev. Postupně rozkvétají desítky bylin a probouzí se nepřeberné množství hmyzu. I v korunách stromů je dobrý mumraj, někdo tluče, jiný zpívá či kráká. Každý vítá jarní čas po svém. A pokud se vydáte do Pavlovické stráně v nejbližších dnech, neměli byste přijít zkrátka. Tuším, že již vykvétají jaterníky, bažanky, možná sasanky hajní. To nakonec uvidíte sami …

Miroslav Trégler