Příhraniční oblasti jsou dosud plné různých předmětů i zchátralých budov po vojácích, kteří kdysi střežil státní hranici. Dodnes je možné najít ostnaté dráty, sloupy, betonové zídky… v mnoha případech zarostlé náletovými dřevinami, travou nebo bolševníkem.

„Železná opona je stále patrná, vytvořila jizvu v kulturní krajině, pozůstatků jejích jednotlivých fází si nelze nevšimnout," sdělil děkan filozofické fakulty ZČU a vedoucí expedice Pavel Vařeka.

V oblasti Českého lesa na Tachovsku se experti zaměřili mimo jiné na zaniklou rotu Vašíček, která fungovala od padesátých let minulého století do počátku devadesátých let. Podle Vařeky se zatím například moc nevědělo o tom, že u bývalých rot existují velké odpadní areály, kam vojáci vyváželi vše možné a hromady odpadků různého druhu nebezpečnosti tam leží dosud. Archeologové proto spolupracují i s dalšími odborníky, provádí se například chemické analýzy. Drasticky se na přírodě podepsalo i používání herbicidů kolem linie drátů, půda je tam tak stále kontaminovaná.

Archeologové při výzkumu nachází doklady všech tří etap výstavby liniové bariéry, která se postupně narovnávala a zkracovala. „Nejstarší vznikala v letech 1952 a 1953, byla z nich nejdrsnější, stěna s dráty byly napájeny proudem o vysokém napětí," uvedl Vařeka. Výsledkem práce bude například katalog reliktů, které někdejší železnou oponu s pomocí dalších pramenů jako mapy, archivní dokumenty a vzpomínky pamětníků dokážou interpretovat. „Tak můžeme lidem vysvětlit, že jáma, které si všimnou v lese, sloužila jako stanoviště hlídky, pozorovatelna a podobně," uvedl vedoucí výzkumu.

V oblasti působí také antropologové, kteří mluví s obyvateli zachovaných a nově osídlených vesnic, zajímá je jejich vnímání prostoru a krajiny podél železné opony.