„Klášter byl založen v roce 1115 a posléze patřil k nejbohatším středověkým klášterům v Čechách. Poslední rozkvět zaznamenal v baroku," uvedl hosty do historie památky Jan Kaigl, ředitel plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu. „Klášter byl v roce 1785 zrušen a nastal dlouhodobý úpadek celého komplexu. Bylo tu všechno možné, dokonce pivovar či sídlo JZD. S prvními opravami se začalo v roce 1967, v roce 1995 byl klášter vyhlášen Národní kulturní památkou. Znamenalo to zároveň start rozsáhlé rekonstrukce," řekl ředitel Kaigl.
Opravy konventu se v roce 2003 ujal architekt Zdeněk Chudárek. „Jsou obnovené střešní pláště, krov, fasády, provedli jsme sanaci podzemního systému, kde je složitý odvodňovací systém z období baroka. V souvislosti s rekonstrukcí bylo třeba provést i řadu interiérových úprav," uvedl architekt.
„Když jsme začínali, byl objekt v katastrofálním stavu. Nejhůř na tom bylo jižní křídlo. Pamatuji si, že když jsem jím v únoru roku 2004 procházel, padaly kolem mě úlomky cihel, vypadalo to, jako když padají kroupy," vyprávěl Zdeněk Chudárek. Uprostřed konventu, který tvoří severní, východní, jižní a západní křídla je nově upravená Rajská zahrada. „Už o víkendu se na ni budou moci podívat první návštěvníci," ujistil kastelán Milan Zoubek.
„Žiji s ním už dlouhá léta," odpovídal bývalý starosta Kladrub Emil Janča o svém vztahu ke klášteru. „Jako dospívající kluk jsem sem chodil do přírodního divadla. Jako starosta jsem tu spoluorganizoval první ročníky hudebního festivalu. Vidím na něj z baráku. Večer, když ho osvítí zapadající slunce, je to nádherný a pokaždé jiný pohled," vyznal se.
O vztahu ke klášteru jsme hovořili i se současnou starostkou Svatavou Štěrbovou. Klášter a Kladruby, to jsou spojité nádoby, neodmyslitelně k sobě patří, jeden bez druhého nemohou existovat. Kdyby tu nebyla národní kulturní památka, byly by Kladruby jen bezvýznamným městečkem, které by nikdo neznal," řekla starostka.
