Statisíce ptáků ročně zahynou v Česku po nárazu do prosklených ploch. A Tachovsko v celkovém pohledu na věc není výjimkou. Jedná se o nárazy do průhledných protihlukových stěn a neméně často narážejí ptáci do daleko menších průhledných ploch na rodinných domcích, školách, administrativních budovách, zastávkách hromadné dopravy ale i na kůlnách, sklenících, pařnících a podobně.

Minimálně s deseti případy takto zraněných nebo uhynulých ptáků se každoročně setkává i Karel Bobál ze Záchranné stanice živočichů ve Studánce. „Případy jsou, dalo by se říci, časté. Stává se to převážně u krahujců. To jsou dravci nízkého letu, kteří pronásledují svojí kořit, například vrabce. Nedávno jsem byl v Chodové Plané. Narazil tam krahujec do menšího okna u verandy. U krmítka lovil menší ptáky. Krahujce jsem převezl do stanice, on se probral a mohl odletět. Většinou střet končí otřesem, ale někdy dojde k poranění letky," říká zvířecí záchranář. Řada případů ale u větších i menších ptáků končí po nárazu do skla smrtí. Skleněné plochy tak ornitologové nevidí moc rádi. „Lidé si často neuvědomují, že letící pták v prosklené ploše nevidí překážku. Pokud je osazena čirým materiálem, považuje plochu za prostor vhodný k průletu," uvádí Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

Do skel míří dravci 
i jejich kořist

Jako jistý problém to vnímá i ornitolog Pavel Řepa z Muzea Českého lesa v Tachově. „Setkal jsem se tím i dokonce na místech, kde by to člověk nečekal. Na malých zastávkách nově upravené železniční tratě z Plzně do Chebu. Ptáci naráží na stěny prosklených přístřešků. Konkrétně mě lidé upozorňovali na Lázně Kynžvart, kde nacházeli ležet mrtvé drobné ptáky jako strnady, vrabce nebo pěnkavky," podotýká ornitolog.

K podobným případům dochází často v zimním období, v blízkosti lidských obydlí, kdy lidé přikrmují ptáky. Do těch míst se pak stahují i menší dravci a loví. Do skel narážejí dravci i jejich vyplašená kořist. Nebezpečí pro dravce číhá ale nejen ve skle. „Třeba vrabec se protáhne a prolétne skrz oko v plotě. A krahujec v zápalu lovu se tudy chce protáhnout také, ale zůstane tam viset," dodává Bobál.

Zamezit nárazů ptáků do skleněných ploch není podle odborníků jednoduché, přesto jistá řešení jsou. Na průhledné plochy se například lepí siluety dravců. „Měly by zabránit nárazu tím, že ptáka zastraší. Lidé mi volají, ptají se na to, jak střetům zabránit. Doporučuji jim objednat si na internetu samolepky siluet dravců. Kdo je zručnější, může si podobnou samolepku vystřihnout z lepících černých fólií," vysvětluje Karel Bobál. I toto řešení není všelék. Ornitologové umisťování samolepek vidí jako přinejmenším spornou věc. „Vím ze zkušeností, že některá řešení jsou naprosto na nic. Siluety dravců opravdu nic neřeší. Jediné je udělat ty plochy pruhované. Jenže to se zase nelíbí estétům," popisuje zkušenosti ornitolog Řepa. Podle něj siluety dravců na sklech moc velikou službu neudělají. Funkční je spíše plašení ptáků v podobě různých mechanických plašičů. „Má ale jednu obrovskou nevýhodu. Ptáci si na něj brzy zvyknou. Na druhou stranu je ale fakt, že si zvyknou i na tu skleněnou překážku a časem se jí vyhýbají," dodává tachovský ornitolog.

Pomohou pruhy. Čím více, tím lépe

Odborníci se shodují na tom, že v důsledku nárazu na skleněnou plochu uhyne pětkrát více opeřenců, než při úrazech ptáků na drátech vysokého napětí a desetkrát více než kolik jich uloví domácí kočky. Osaměle umístěné siluety dravců na skle nepomohou. Podle ornitologů jsou účinné pruhy nebo dostatečné množství samolepek umístěných blízko sebe.