Akce Pták roku vyhlašuje každoročně od roku 1992 Česká společnost ornitologická a je bezesporu jednou z jejích nejoblíbenějších akcí a kampaní a těší se velikému zájmu.

Na Tachovsku se datel černý zdržuje převážně v lesích chráněné krajinné oblasti. „Datel je obyvatel jehličnatých lesů a potřebuje starší porosty, řekněme přes osmdesát let věku. Nikdy nebude tak hojný jako třeba strakapoud,“ říká tachovský ornitolog Karel Machač. „Datli jsou specializovaní na hmyz, který se drží pod kůrou stromů jako jsou tesaříci nechávající veliké larvy,“ dále popisuje ornitolog, čím se datli živí. „Tesaříci požírají dřevní hmotu a tím pádem je dřevo znehodnocené. Datel zde působí jako lékař a dá se říci, že když je v lese hodně datlů, tak je to nemocný les.“

Zajímavostí je, že datel také přispívá lesu tím, že vytváří dutiny ve stromech. „Mnoho jiných ptáků má pak zabezpečeno hnízdiště. Dutiny využívají i menší druhy sov jako puštíci. Datli tak rozšiřují možnosti hnízdění pro jiné ptáky,“ poukazuje Machač.

Datel umí také zmýlit náhodné návštěvníky lesa. „Hlasově se projevuje někdy podobně jako sýček. Lidé mnohdy jdou do hlubokého lesa a myslí si, že tam píská sova a on je to přitom ukrytý datel,“ říká ornitolog a pokračuje o plachosti černého opeřence. „Schová se za stromem a vykukuje jen s hlavou.“
Vyhlášením datla černého jako Ptáka roku chce Česká společnost ornitologická (ČSO) přitáhnout pozornost veřejnosti k lesům a zdůraznit potřebu zachování odumírajících a mrtvých stromů nejen v lesích, ale i v městských parcích a zahradách. „Letošním ptákem roku je notoricky známý ´lékař stromů´, datel černý,“ potvrzuje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Datel je lesní pták, se kterým se můžeme setkávat stále častěji. Jako řada dalších druhů, i on si zvyká na blízkost lidí a můžeme jej zahlédnout i ve velkých městských parcích – pokud v nich ponecháme staré velké stromy.“

Datlové jsou přes svou velikost — měří skoro půl metru — poměrně nenápadní. Jejich nezaměnitelnou černou siluetu s červenou čepičkou a slonovinově světlým zobákem zahlédneme nejspíše v letu, anebo se prozradí svým typickým hlasitým voláním.

Datly bychom mohli uvádět jako příklad ptačí věrnosti. Mláďata se příliš daleko nestěhují, a jakmile se jednou vytvoří pár, žije a hnízdí spolu po řadu let, často i opakovaně ve stejné dutině. Dožívají se přitom úctyhodného věku až přes 25 let.

Zajímavostí je přizpůsobení datlů jejich hlavní potravě, kterou tvoří nejrůznější hmyz žijící ve dřevě, především ale mravenci. Aby se za nimi dostali i do nejužších chodbiček hluboko uprostřed kmenů, mají nejen vyztužený zobák zakončený na konci svisle seříznutý jako dláto, ale i jazyk dvakrát delší než je zobák a zvláštní aparát, který umožňuje vypláznout jazyk daleko dopředu. Ve spojení s lepivými slinami a harpunovitými háčky na špičce jazyka jde o dokonalý lovecký nástroj.

Mapujeme datly

„Pro veřejnost jsme připravili jednoduchou výzvu,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Budeme se snažit zaznamenat výskyt co největšího množství datlů v průběhu celého roku a na závěr vyhodnotit, kde všude se datli vyskytují a jaké typy prostředí jsou schopni osídlit. Velice zajímavou otázkou je, zda se biotopové preference datlů v poslední době opravdu proměnily, zda se například objevují ve větší blízkosti lidských sídel.“

Vydat se do lesa za datly můžeme celý rok, ale na jaře (od února do května) máme největší šanci se s nimi setkat, protože to bývají nejnápadnější. Obhajují teritorium, honí se se svými soky, tesají dutiny a hledají partnery pro hnízdění. Uvidíte-li v přírodě datla, zaznamenejte svá pozorování do Faunistické databáze ČSO avif.birds.cz.