Závod se koná jako vzpomínka na propagátora motorismu a automobilového závodníka Sašu Kolowrata a zároveň jako vzpomínka na mecenáše a milovníka tohoto regionu, Tomáše Kolowrat-Krakovského.

Záštitu nad akcí převzala jeho manželka Dominika Kolowrat-Krakovská, která Deníku odpověděla na několik otázek.

Stejně jako vloni se i letos, konkrétně 15. června, koná pod vaší záštitou přehlídka historických vozidel na Tachovsku – Jízda Saši Kolowrata. Z jakého důvodu akci podporujete?

Jízda se již po třinácté koná na počest Alexandra Saši Kolowrat-Krakovského, strýce mého životního partnera Františka Tomáše Kolowrat-Krakovského. Kromě záliby v letectví byl Alexandr Kolowrat-Krakovský vášnivým automobilovým a motocyklovým závodníkem. Tato vášeň zůstala v naší rodině dodnes, můj syn Maximilián například jednotlivé ročníky Jízdy Saši Kolowrata s chutí navštěvuje. Stejně jako já – ráda se vracím do prostředí historických vozů, jejichž kouzlo mě naučil objevovat František Tomáš. Těší mne, že v měsíci, kdy si připomínáme výročí jeho předčasného odchodu, se mohu podílet na akci, kterou měl tak rád, navíc v kraji, který miloval…

Letošní veteránský memoriál připomíná rok nedožitých 70. narozenin vašeho životního partnera…

Stále ho postrádám, nejen jako partnera, ale především jako otce našich dětí, a samozřejmě i jako osobu, která mně byla rádcem i oporou.

Po jeho odchodu vlastně spravujete veškerý rodový majetek. V čem všem spočívá spravování majetku rodu Kolowrat-Krakovských?

Rod Kolowrat-Krakovských získal po revoluci zpět většinu svého majetku. V současné době spravujeme několik budov v Praze a rozsáhlé pozemky na Tachovsku. Na nich hospodaří naše společnost Kolowratovy lesy. Právě ke krásné přírodě Tachovska poutá v sobotu pořádaný veteránský memoriál.

V Praze prostory Kolowratského paláce mecenášsky pronajímáte Národnímu divadlu. Plánujete v této spolupráci pokračovat?

Národní divadlo podporuje rod Kolowrat-Krakovských od jeho založení. Hrabě Jan Nepomuk Karel Kolowrat-Krakovský, zvaný Hanuš, patřil mezi nejvýznamnější přispěvatele na jeho stavbu. Národnímu divadlu více než dvacet let pronajímáme prostory Kolowratského paláce za symbolickou jednu korunu ročně. Stávající smlouva končí v létě, aktuálně jednáme o jejím dalším prodloužení. Podkrovní divadlo Kolowrat určitě bude fungovat dál.

Dobročinné aktivity vaší rodiny jsou mnohem širší. Založili jste vlastní nadační fond…

Nadační fond Kolowrátek vznikl v roce 2008. Pokračuje v mecenášské tradici rodu Kolowrat-Krakovských, kterou jsem již nastínila zmínkou o věnování nemalé částky na stavbu Národního divadla. Podporujeme nadané děti, osoby v tíživé životní situaci, ale i kulturní akce a projekty. Kromě Národního divadla spolupracujeme například s Nadací Cen Alfréda Radoka, Centrem Paraple, Dívčí katolickou školou nebo Dětským domovem v Tachově. Naším posledním projektem byla veřejná sbírka ve prospěch devítiletého Jarouška Sadovského, který od dětství trpěl cévní malformací na pravé ruce. Jaroušek absolvoval sérii operací a díky profesionalitě lékařského týmu pražské kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady úspěšně rehabilituje…

Jak spolupracujete s Dětským domovem v Tachově a jak jej podporujete?

V běžném provozu dětského domova se často objeví výdaje, které nejsou součástí plánovaných rozpočtů od jejich zřizovatele. A zde je právě prostor pro náš nadační fond. Dětem jsme pořídili například novou kuchyň. Dětský domov navštěvujeme, s dětmi se pravidelně potkáváme, naposledy jsme je na Den dětí pozvali na výlet do Prahy. Provedli jsme je historickým centrem města, shlédly vystavené exponáty v Technickém muzeu a večer operu v Národním divadle…

Daniel Brátka