„Maminko, chtěla bych se ještě povozit na kolotoči a potom také na houpačkách“. To jsou slova dětí, která mnozí rodiče ratolestí z tachovského regionu nedokáží odmítnout. Potud by bylo vše v pořádku. Jenomže drobotina si neuvědomuje, kolik peněz dospělé jejich vyřádění se na pouťových atrakcích stojí. Dvě minuty jízdy na kolotoči přijde na dvacet korun, za stejnou dobu povození se v plechovém vláčku rodiče za děti zaplatí stejnou částku, lochneska stojí pětadvacet korun. Dvouapůlminutové pohoupání přijde rodičovskou peněženku na patnáct korun. A právě dospělí na tyto ceny poukazují. „Je to až nehorázné. Neumím si vysvětlit, jak může chvilka pohoupání stát tolik peněz. Houpačky přece na svůj provoz nepotřebují žádnou energii,“ diví se Vlastimila Konečná. Sama si vzpomíná na dobu, kdy za stejnou službu její maminka zaplatila korunu. „A to jsem na houpačce mohla být tři minuty. Když byla obsluha shovívavější, mohla jsem tam být i déle,“ pamatuje si osmadvacetiletá Tachovanka.

Rodiče si myslí, že jsou ceny mnohdy až přemrštěné a že provozovatelé atrakcí zkouší, kamaž s nimi mohou zajít. „Komedianti vycházejí z našeho přemýšlení. Vědí, že dětem nedokážeme nějaké to povyražení prostě odmítnout a na tom také ceny postavili,“ uvažuje Radoslava Zemanová z Plané. Mnozí dospělí už ale k této skutečnosti zaujali odmítavý postoj. „Nebudu kolotočáře v jejich živobytí podporovat. Povoluji dceři dva výběry atrakcí a dost. Je to všechno drahé, to ji za stejné peníze raději koupím něco do školy,“ uvedla Martina Drápalová z Tachova. „Jen si to zkuste vypočítat. Když se na čtyřech houpačkách povozí osm dětí, má majitel sto dvacet korun za necelé tři minuty.

Když to poženeme do extrému, tak mu hodina vynese přes dva tisíce korun. Řekněte mi, prosím vás, kdo z obyčejných lidí takhle vydělává,“ žasne Pavel Peteřík, který také odmítá atrakce financovat. Jejich provozovatelé se ale brání. „Mnoho lidí si myslí, že musíme být ukrutní boháči. To se ale mýlí. Uvědomte si, že naše sezona je poměrně krátká. A také my přece musíme rodiny živit po celý rok,“ uvedl František Loukota, jeden z námi dotázaných pouťařů. „Ani my nemáme nic zadarmo. Platíme si revize, atrakce musíme na místo vozit. Takže hodně vydáme za pohonné hmoty. Údržba přijde na desetitisíce korun. A pokud někde chceme fungovat, musíme si na daném místě zaplatit pronájem za plochu a také energii,“ dodal. Najdou se i rodiče, které ceny za dětské radovánky příliš nezajímají. „Heleďte, nemají to každý den.A když už se s potomky na takovou akci vydám, tak na nějakou tu korunu nekoukám,“ podotkl s úsměvem Jaroslav Drobný, který je za své tři malé ratolesti na pouti ochotný utratit i několik set korun.