Vzhledem k obtížím, které měl, absolvoval klučina ještě před samotným Štědrým dnem celou řadu vyšetření, na základě výsledků pak lékaři diagnostikovali Hodgkinův lymfon, tedy zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin.

Vše začalo jako běžná viróza, pár dní před Štědrým dnem začal Samuel pokašlávat, což v tomto ročním období není neobvyklé ani u dětí, ani u dospělých. Jenomže večer 18. prosince se kašel začal rapidně zhoršovat, chlapec měl vysokou teplotu a s každým zakašláním cítil bolest na hrudi. „Domnívala jsem se, že by syn mohl mít zápal plic, a tak jsme ráno společně vyrazili k dětské lékařce,“ líčí maminka Lenka. Lékařka chlapce prohlédla a poslala ho na rentgen. Nález na plicích nebyl úplně jasný, snímek zápal plic nepotvrdil, pouze ukazoval, že Samík má na plicích jakýsi útvar. Lenku Večerkovou tak poslala s chlapcem domů s tím, aby okamžitě odjeli na dětskou ambulanci do Plzně na Lochotín k dalšímu vyšetření. „Tamní lékaři prohlédli DVD z rentgenu, které jim stříbrská lékařka poslala, a hned hospitalizovali synka na onkologii,“ pokračuje Lenka. „Pak mu udělali ještě CT a na základě výsledků mi přišli oznámit, že máme objednanou sanitku do Motola, kde Samuel podstoupí další vyšetření,“ popisuje další průběh Lenka. Ukázalo se totiž, že chlapec má nejspíš nádor na plicích, a k tomu několik metastáz v břišní dutině. „V Motole mu proto lékaři udělali sono, odebrali vzorky pro biopsii a provedli mu také odběry vzorků kostní dřeně z třísel,“ vypočítává, čím klučina před Vánocemi prošel.

„To, co mi pak řekli, mě v tu chvíli málem porazilo. Diagnóza zněla, že Samuel má rakovinu, konkrétně Hodgkinův lymfon,“ vypráví dál. První týden, co Lenka se Samuelem strávili v nemocnici, se chlapec navíc potýkal s chřipkou. Právě však díky ní se podařilo nádorové onemocnění odhalit. „Nemoc se prý projevuje pocením se specifickým zápachem. Že se kluk, který je živý a sportuje, potí, jsem si všimla. Že má oblečení trošku zvláštní zápach, mi taky někdy napadlo, ale je v pubertě, takže jsem tomu nepřikládala žádný velký důraz. Tohle by mě ani ve snu nenapadlo,“ krčí rameny Lenka. Vánoce maminka strávila se Samuelem v nemocnici, zatímco partner se staral o mladšího synka Emila. Léčba kortikoidy zabrala a zničila metastáze v břiše během krátkého času, takže po svátcích se mohl Samuel s maminkou vrátit domů. Bohužel po třech dnech se u něj rozjela opět viróza a musel se vrátit do nemocnice. V současné době probíhá náročná léčba chemoterapií OEPA. „V infuzích prý Samík dostává cytostatika společně s kortikoidy,“ tlumočí maminka to, co vyslechla od lékařů. Malého klučinu pak ještě čeká série ozařování. „Doktoři mi řekli, že ve většině případů se tohle onemocnění dá vyléčit, takže věřím, že i když to bude běh na dlouhou trať, že se to povede i u nás,“ věří ve veselejší budoucnost Lenka.

V tomto týdnu se Lence podařilo sehnat ubytování v Nadačním fondu Dům Ronalda McDonalda, kde se mohou bezplatně ubytovávat příbuzní všech těžce nemocných dětí léčících se v motolské nemocnici. „Je to malý byteček, většinou zde jen přespávám, velkou část dne jsem se synem. Na víkend za mnou přijel partner s mladším pětiletým synkem. Abychom se aspoň trochu více viděli, celý den jsem v nemocnici, setkali jsme se pořádně stejně až navečer. Hrozně se mi po Emilkovi stýská, ale v tuto chvíli mě více potřebuje Samík. A nyní sem odskakuji na chvíli i odpoledne. Vařím tu Samíkovi jídlo, protože mu nemocniční strava nechutná. Tak mu dělám, nač má chuť, aby měl sílu,“ říká s nadějí v hlase maminka Lenka. „Je škoda, že se synové nemohou chvíli setkat, Samík už se dost nudí. Je na pokoji sám, jen se mnou, tak má dlouhou chvíli,“ pokračuje ve vyprávění.

Aby té smůly nebylo málo, mezi svátky se rodině rozbilo auto, takže si rodina musela půjčit jiné od Lenčina otce, Samíkova dědy, aby mohli přítel s mladším synkem za Lenkou do Prahy dojíždět. „V tuto chvíli jsem na dlouhodobé OČR. Žijeme ve starším malém dvougeneračním domku ve Stříbře, kde v jedné malé bytové jednotce žije moje babička, ta nyní hodně pomáhá přítelovi s péčí o Emilka. Kluci mají společný pokoj, ale Samuel bude potřebovat svůj vlastní, kde bude mít veškeré zázemí potřebné k vyléčení,“ vypráví Lenka. Jenomže úspory rodiny rychle mizí. Lenka stihla koupit do chystaného pokoje čističku vzduchu. Konto vysychá, nemalé jsou náklady na cestování do Prahy, kam přítel dováží Lence potřebné věci včetně oblečení, a postupné přípravy na pokoje pro Samíka.

K osudu rodiny nezůstali lhostejní nejbližší přátelé a založili transparentní účet, kam se snaží rodině přispět především na zařízení pokoje pro malého Sama. Přispět může každý. „Lenku znám od malička, vyrůstaly jsme spolu v jedné ulici a pak se i naše děti skamarádily. Sama mám také dvě děti a tohle je asi to nejmenší, co teď pro její rodinu můžu udělat,“ sdělila Deníku stříbrská Jitka Zaoralová, která transparentní účet zařizovala.

Číslo transparentního účtu: 265247092/0600 Stav transparentního účtu lze prověřit na webu banky Moneta po zadání čísla do vyhledávání transparentních účtů. K dispozici je veškerý pohyb na účtu.