Je Tachov pro vás neznámé město?

Tachov je známé husitské město uprostřed krásných lesů s velkým dřevařským průmyslem v okolí. Je to skutečně hezké a sympatické město.

Jste symbolem listopadu roku 1989. Jak hodnotíte dvacetiletý vývoj České republiky?

Lidi si mě pamatují, poznávají mě. Ti smělejší mě oslovují a říkají mi: Pane Komárku, my bychom těmi klíči podruhé necinkali. Já jim to spíše vymlouvám. Lidem vadí korupce, bulvár, televize, reklamy, agresivita. Někteří jsou z toho dost citově dotčeni. Vím, že realita je někdy skutečně dost tvrdá. Ale protože se často stýkám s lidmi, tak vím, že je mezi nimi hodně lásky, mají rádi své děti. Babičky jsou hrdé na své vnuky, například když úspěšně studují. Když mluvím o té generační válce, vím, že to zase není tak dramatické. Je to prostě v tom, rozmyslet se, aby se v této zemi něco zlepšilo, je to jako morální krize spojená s konzumní společností a honbou za spotřebou, penězi. Hlavním smyslem se stává vydělat peníze a pak je utrácet dobře a reprezentativně. Ale v tom smysl života není. Ale dá se tady žít dobře. Základní podmínky tady jsou, demokracie také. Ostatní by se mělo zlepšovat, ale uznávám, že se dělají věci, které by se neměly a zdaleka nejsou využity možnosti této republiky. Pořád táhneme s sebou to, co jsme chtěli v listopadu odstartovat. Abychom se přiblížili platům západních zemí. Oni berou tři tisíce euro, u nás jen tisíc, tisíc dvě stě. Pořád je zde ten velký odstup, stále zaostáváme, stále se dusíme ve vlastní šťávě. Chtělo by to najít jasnou cestu k českému národnímu blahobytu a dát se do toho.

Společností nyní hýbe chystaná důchodová reforma a od toho se odvíjející zdražování, zvyšování cen. Je to podle vás krok správným směrem?

Na to jsou různé názory. Chystaný třetí pilíř, to už není ekonomie, tam už jsou zájmy. Vesměs to připravují exponenti penzijních fondů. Hlavním poradcem pro reformu je bývalý šéf penzijního fondu České spořitelny, druhý je šéf penzijních fondů na Slovensku, hlavní ideolog Rusnok je tajemníkem všech penzijních fondů u nás. Je to vyloženě zájmová věc. Myslím, že je to celé nedomyšlené, uspěchané, není jasná argumentace. Neodpovídá to na logické otázky. Tou první je, proč by to nemělo fungovat přes státní penzijní fond, který by neměl dvacet procent režie jako mají ty soukromé. Ty musí platit dealery, dividendy a navíc ještě riskují tím, že operují na akciových trzích. Je možné, aby systém fungoval podobně jako fungují zdravotní pojišťovny. To by byla nejjednodušší metoda. A nikdo zatím nedokázal, že by bylo potřeba opustit solidární systém. Myslím, že je to dramatizováno uměle, za zájmy penzijních fondů, se zájmem privatizovat celý systém a není dokázána jeho nutnost, je to zbytečný strašák na lidi. Je to velké břemeno, bere to optimismus mladým lidem a myslím, že je to zbytečné.