Úpravou pravidel chtěl stát původně zmenšit rozdíly v příjmech z daní mezi největšími městy v Česku a ostatními. Jenže na úpravu doplatily nejmenší obce, které často patří i mezi nejchudší. Zvláště na Tachovsku, které je hospodářsky slabým regionem.

„Podle prvních odhadů jsme měli přijít zhruba o dva miliony korun. Naštěstí ale podle nových propočtů to bude méně, přibližně pět set padesát tisíc," řekl Deníku starosta Lesné David Ölveczki.

„Doposud bylo při přerozdělování financí důležitým hlediskem počet obyvatel v dané obci. Nyní by rozhodující úlohu měla hrát rozloha jejich katastru," uvedla před časem Bohdana Bartoňková, vedoucí finančního odboru Městského úřadu ve Stříbře. Obce, které mají malý počet obyvatel se tak musí starat o dlouhé úseky komunikací, nebo z velkého území zajistit svoz komunálního odpadu.

Propad v příjmu z přerozdělení daní se dotkl i Obory. V létě letošního roku odhadovala starostka Helena Jurková, že obec obdrží ze státní kasy zhruba o sto tisíc korun méně. „Od té doby se nic nezměnilo. S touto částkou počítáme i nadále," uvedla Jurková.

Obcím tak nezbývá než šetřit. A to tvrdě. Obora, která počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s příjmy kolem 1,8 milionu korun, chce podle starostky ponížit výdaje oproti loňsku přibližně o dvě stě tisíc. „Zatím to jde, nějaké peníze máme ušetřené z minulých let. Předpokládáme ale, v příštím roce zřejmě nezačneme žádný další nový projekt," pokračovala starostka. Obcím často nepomůže ani státem doporučované řešení, a to například zvýšení daně z nemovitosti. „To nepřichází v úvahu. Máme tak málo obyvatel, že rozpočtu by to vůbec nepomohlo. A nájemcům zemědělské půdy a honiteb daně zvýšit nemůžeme," dodala Jurková. Nezbývá, než se pokusit sehnat peníze i jinak. „Plzeňský kraj nám slíbil, že takto postiženým obcím se pokusí nějak pomoci, tak uvidíme," doplnil Ölveczki.