Zahrabány v zemi, zarostlé kopřivami, rozbité a vlastně i zapomenuté byly některé malé památky na Tachovsku. Dnes opět zdobí své okolí a dotvářejí místní krajinu, ve které žijeme. Zásluhu na jejich znovuvzkříšení má tachovský Václav Vobořil. Deník ho navštívil v dílně z předělané garáže u rodinného domku, kde se pod jeho rukama obnovují nalezené památky. Jejich části musel mnohdy doslova vyhrabat ze země, poskládat a zrestaurovat. Kolikrát šlo při nálezu o dílo náhody.

Například našel v lese obrovský kámen. Dlouhý a zarostlý mechem. Zjistil, že není jen tak obyčejný, ale má na sobě vytesán jakýsi nápis. Společně s Františkem Soukupem pátrali, co by tam mohlo být napsáno. Přeci jen byl nápis už léty téměř nečitelný. Ukázalo se, že to byl pomníček udělaný na počest šedesátiletého výročí panování Františka Josefa I. „Vztyčili jsme ho, očistili. Trochu pomník připomíná kunu od plotu. Je na něm vytesáno jméno a roky panování," vzpomíná Václav Vobořil.

Společně také objevili pomníček Václava Černého. „To byl nějaký adjunkt, kterého zastřelil pytlák. Pomníček jsme očistili, srovnali. Je ukrytý v lesích, kde ho běžně nikdo nenajde. Věděli o něm vlastně jen lesáci," dále pokračuje s tím, že téměř dva měsíce pracoval s pomocníky na pomníčku umístěném v místě zaniklé obce Bohuslav. Horní část pomníku byla zahrabána v kamení. Postupně i v mokřadu a kopřivami zarostlém území Bohuslavy mezi popadanými stromy našel další díly pomníku a zjistil, že pasují k sobě. Dnes je památka opravená a místo kolem ní udržované včetně posekané trávy.

Právě v těchto dnech pracuje pan Václav na další památce. Křížku, nalezeném asi kilometr za Studánkou. „Na starých mapách je křížek namalovaný. Před takovými dvaceti lety jsem tam chodil a možná jsem si ho i všiml, že tam leží, ale ušel mé pozornosti. Ono vlastně i všechno z křížku bylo v zemi, ven trčela jen část nosníku," popisuje stav křížku, který má i jistou souvislost s takzvaným pochodem smrti. V jeho těsné blízkosti vedla totiž trasa pochodu ze Studánky směrem k Lesné a právě u křížku se odehrála jedna z mnoha tragédií druhé světové války. Alespoň tak o tom hovoří František Soukup, pátrající o tomto transportu v mnoha archivech. „V policejním zápise se uvádí, že na místě za Studánkou u křížku tehdy nocovali, a patnáct vězňů noc nepřežilo. Ti pak byli spáleni na velikém ohništi. Říkali jsme si tedy, že budeme hledat v okolí křížku, zda nenajdeme nějaké hřeby, spony, knoflíky… Nic jsme ale nenašli," říká Soukup a dodává: „Sehnal jsem i dobový snímek, leteckou fotku místa, kde byli vězni spáleni. Jsou tam vidět jasně stopy po ohništi. Potvrdily se mi tak informace, že při transportu smrti nocovalo asi osm set lidí právě v tomto prostoru."

Najít všechny díly křížku, vyhrabat je a hlavně vše poskládat dohromady a opravit památku nebylo vůbec nic jednoduchého. „Kovové věci se daly opískovat, aby se zbavily rzi. Také se musely namáčet v odrezovači, okartáčovat. Po pospojování natřít základní epoxidovou barvou a části natřít zlatěnkou, kterou mi přivezli z Německa," popisuje Vobořil. A protože se litinové díly nedají svařovat, musel přistoupit k jejich pospojování pomocí speciálních spon a nýtů. Celkem takto litinový kříž poskládal z osmi rozlámaných dílů.

Kamenný podstavec byl špinavý, porostlý mechem. Nyní je očištěn a opravena vytesáním jsou i písmena nápisu, který byl po mnoha letech působení povětrnostních podmínek téměř nečitelný. Vlastní nápis také přináší zajímavé informace. Doslova je na podstavci napsáno: Errichtet zur Ehre Gottes  von Georg und Margaretha Burdak aus Schönbrunn Nro 55 a doplněn rok 1899. Což v překladu znamená, že památku zřídili Georg a Margareta Burdak ze Studánky č.p. 55 a to na počest Boha. „Asi tím chtěli Bohu poděkovat za něco pěkného, co se jim v životě stalo. Třeba za narození dlouho očekávaného dítěte nebo za uzdravení. To už ale asi nikdo dnes nezjistí," dodává domněnku. „Písmenka nyní vymaluji černou barvou a plochu přelakuji lakem na  pískovcové sochy, aby to voda nevymílala. Podstavec se postaví a závěrečný akt bude vztyčení litinového kříže a upevnění v podstavci," dodává a chystá se odjet za Studánku na místo s kamenným podstavcem. Ještě ho čeká další práce na obnovení této malé památky, která za několik týdnů bude zářit na okraji lesa u louky.