VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruiny bývalého zámku obklopila hora odpadků

POŘEJOV - Seriál o zapomenutých, méně známých a kuriozních památkách Tachovska

3.3.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Antonín Hříbal

„Vy jste ještě nikdy v životě neviděli horu odpadků,“ smáli se nám kdysi štamgasti v jedné tachovské hospodě, když jsme se v rámci víkendového pěšího výletu ptali na obec Pořejov. Romantický plán přespat v ruině tamějšího kostela sv. Anny nám naštěstí rozmluvili. Podle starých průvodcovských brožur vše ale vypadalo tak lákavě i reálně. Sochy dřevěných apoštolů s Kristem, vše v životní velikosti, umístěné v expozici tachovského muzea probouzely naši výletnickou zvědavost. Bohužel, pořejovská realita je až neskutečně tristní.

A možná i zbytečná. Ves, která snad díky rozloze aspirovala dokonce na to, stát se městečkem, definitivně zanikla v roce 1971 zbořením farního kostela sv. Bartoloměje. Pouze asi 14 kusů historických náhrobníků zdejších rytířských rodů Dolniců, Perglárů a Wirspergů nalezly útočiště v tachovském muzeu. Bez patřičné dokumentace byl zlikvidován i zámek, z něhož zbyly jen hromady sutin a zbytky tří zděných sklepení poblíž rybníčku, jenž kdysi býval součástí opevnění panského sídla.

Pouze poutní kostel sv. Anny na blízké vyvýšenině, obklopený zpustlým hřbitovem, ještě připomíná někdejší rozlehlou ves. I tomuto kostelu ovšem pomalu začíná zvonit hrana. Návštěva interiéru je pro velmi špatný technický stav stavby nesmírně riskantní. Tvrziště v Pořejově vzniklo snad již kolem poloviny 14. století. Předpokládá se, že bylo opevněno vodním obranným systémem. Tvrz pořejovských manů stála snad dvě století, ale potřebné informace, dokládající skutečnou historii místanámchybějí.

Badatelé nejčastěji usuzují, že původní stavba byla přestavěna roku 1567 na čtyřkřídlý patrový zámek s průjezdem ve vstupním křídle. Svoji domněnku opírají o rytinu, datovanou rokem 1725, kterou nechal s informacemi o zázracích, které se měly stát právě u sv. Anny, vytisknout majitel statku, František Ignác Wunschwicz. Nicméně, v pozdějších dobách, po připojení k tachovskému panství, zámek ztratil svoji úlohu vrchnostenského sídla a jako součást dvora jej využívali nájemci.

Již v minulosti byla tato stavba označována jako natolik sešlá, že neměla daleko k tomu stát se ruinou. Zajímavá zmínka z 19. století hovoří, že zámek částečně využívala pořejovská židovská obec. Jako modlitebnu a školu. Vzácně dochované fotografie jsou popisovány jako ne příliš kvalitní. V Pořejově ještě před začátkem II. světové války sídlilo kolem šesti set obyvatel ve 135 usedlostech. Kromě uvedených objektů kostela a zámku tam stávala fara, synagoga, pivovar. Po práci se chodilo hned do několika hospod. Zánik vsi předznamenaly bojové akce Američanů, vedené koncem května roku 1945 proti malým skupinám SS, ukrývajícím se v okolních lesích.

Během ostřelování dostali zásah jak zámek, tak zmíněná synagoga. Po následném požáru nezbývalo, než oboje zbořit. Celkem prý vyhořelo 32 domů. Zbytek tragédie lze přičíst na vrub poválečnému odsunu německého obyvatelstva. Obec byla vyrabována a nikdy nedošlo k dosídlení. Jedenáct let po válce tu stálo asi jen sedm usedlostí, jimž ještě zůstaly střechy. Systematická likvidace vsi započala během 60. let 20. století. Uvádí se, že založená skládka komunálního odpadu pohltila již přes polovinu plochy někdejšího osídlení. I podrobnější turistické průvodce doporučují raději se Pořejovu vyhnout. Opravdu velkým zvědavcům lze poradit navštívit toto smutné místo v době vegetačního klidu rostlin, třeba během mírné zimy, kdy není nutné probíjet se nepřístupnou džunglí náletových rostlin. Na místě je zvýšená opatrnost. Snad jen doposud zachovaný židovský hřbitůvek z 18. století, ležící při cestě do Žebráků, či výhled od rozpadajícího se kostela sv. Anny mohou poněkud paradoxně zlepšit historiemilovným výletníkůmdojem z tohoto místa.

David Růžička

3.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Vrba

Vrba: Máme co napravovat

Ilustrační foto

Asistenční pes s vámi nesmí, slyšela vozíčkářka v obchodu

I v komunistické baště vyhrálo Babišovo ANO

Horní Kozolupy – Jako jediná strana v celém okrese dokázala KSČM v parlamentních volbách v roce 2013 získat přes padesát procent hlasů. Konkrétně 50,84%. Komunisté vůbec měli ve všech volbách v této obci na růžích ustláno.

Hubník: Škoda první půle

Lugano (od zvláštního zpravodaje deníku) – Utkáním proti Luganu naskočil znovu do mužstva po dlouhé pauze zaviněné vleklým zraněním. Svůj návrat si ale kapitán Viktorie Roman Hubník představoval určitě jinak. Jeho tým prohrál v Luganu 2:3 a ani on sám neměl svůj den.

V uličkách Tachova vyhrál Tomáš Jaša

Tachov – Více než 150 běžců v několika věkových kategoriích přilákal tradiční říjnový Večerní běh Tachovem.

Ve Stříbře šla volit i maminka před porodem, v komisi byla žena s trikolorou

Stříbro - Volební okrsek číslo šest ve Stříbře je v budově Základní školy v Gagarinově ulici.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení