„Šel jsem se svým psem na procházku. Najednou se mi zaběhl za hárající fenou. Než jsem ze silnice stačil dojít ke dvorku, kde byla fena, viděl jsem souseda, jak namířil a z deseti metrů vystřelil,“ popsal událost středečního odpoledne Holík. „Pes zakňučel a utíkal se schovat do kůlny. Pak na mě soused křičel, ať si ho odnesu. Když jse k němu přišel, byl plný broků a celý zakrvácený. Doma potom na následky zranění zemřel,“ dodal Holík.

Majitel poté odnesl svého psa domů a zavolal Karla Bobála ze Záchranné stanice živočichů ve Studánce. Ten po svém příjezdu zavolal policii. „Tohle se přece nedělá, to není řešení,“ vysvětlil Bobál.

Střelec Josef Šmehýl však svého činu nelituje. „Ten pes se zaběhl na můj dvůr. Fenu jsem měl v tu chvíli přivázanou u boudy. Na psa jsem vystřelil, protože chvíli předtím napadl moji manželku. Když se ho snažila odehnat, tak na ni vrčel a chtěl skočit.“

„Tento pes byl nejhodnější, jakého jsem kdy měl. Jsem přesvědčen, že by nikdy na nikoho nezaútočil. Bude chybět mému synovi, kterému se po našem Alanovi stýská,“ řekl Deníku Holík, který sám vychovává malého syna.

Jeho soused připustil, že brokovnice, z níž střílel, nebyla jeho. „Půjčil jsem si ji, protože mi do dvora chodí liška. Už mi odnesla několik slepic i kohouta, proto jsem na ni za kůlnou číhal. I tenhle pes mi útočil na slepice. Když vběhl do dvora, slyšel jsem zděšené slepice. V tu chvíli mě popadl vztek, přiběhl jsem na dvůr a vystřelil. Ten pes neměl na dvoře co dělat,“ vysvětluje Šmehýl. „Nelituji toho. Udělal bych to znovu. Bránil jsem přece manželku, kterou chvíli předtím napadl,“ opakoval střelec.

Šmehýl popírá, že by byl v danou chvíli opilý. „Já pít nemůžu, jsem po infarktu, mrtvici, mám cukrovku,“ řekl Deníku. Policejní hlídka jej po svém příjezdu vyzvala k provedení dechové zkoušky. „Přístroj naměřil 1,58 promile alkoholu. Policisté se případem zabývají a prověřují, zda nedošlo ke spáchání trestných činů nedovolené ozbrojování a týrání zvířat,“ řekla tachovská policejní mluvčí Dagmar Jersáková.