„Snažím se udržovat kontakt s lidmi, kterých si vážím a které mám rád. Proto čas od času vymyslím nějakou společnou akci, kde se všichni dozvíme něco nového, projdeme se, poklábosíme, upečeme buřty a je nám spolu fajn,“ vysvětlil důvod víkendové akce Lokajíček.

Tentokrát využil vstřícnosti svého kamaráda Václava Freda Chvátala, odborníka na výzkum hebrejské epigrafiky a židovské památky. Přítomní se tak za doprovodu fundovaného průvodce, člena spolku TAMUS - Tachovského archivnického a muzejnického spolku - společně vypravili na asi jedenáctikilometrový okruh za poznáním historie židovské populace Lestkova a především Kořene.

Z valné hromady dobrovolných hasičů v Labuti.
Hasiči z Labutě se chtějí zaměřit na výchovu mládeže

Předpokládá se, že židovská komunita žila v Lestkově dříve než jsou první doložené písemné zmínky. Dle nich se zde Židé usídlili v rámci poslední vlny migrace počátkem 18. století a jejich pobyt trval do druhé světové války, kdy byli donuceni z důvodu nacistické rasové ideologie své domovy opustit. Nicméně židovská čtvrť je ve vsi dosud patrná, přestože škola a mikve (očistné lázně) se nedochovala stejně jako dřevěná synagoga, která zde údajně též stála. Samotný Lestkov však neměl ani vlastní židovský hřbitov, zemřelí byli pohřbívání částečně v Bezdružicích, více pak v nedalekém Kořeni. „Zajímavostí je, že na některých náhrobcích je Lestkov zmíněn jako město,“ vypíchl kuriozitu Chvátal. Každopádně v té době v obci právě díky pětiprocentní židovské menšině vzkvétal obchod.

Poté, co skupina prošla vesnicí Stan, se historik nadšeně zastavil u staré informační cedule oznamující začátek Přírodního parku Kosí potok. Zavzpomínal na časy, kdy se sám výroby a rozmísťování těchto cedulí od roku 1992 aktivně účastnil, a neopomněl dodat i několik veselých zážitků.

Ilustrační foto.
Promítání v Plané bylo přesunuto, kurz kreslení se také nekoná

Hned při vstupu do vesničky Kořen zastavil průvodce výpravu u první budovy vpravo. Náhodný turista by těžko tušil, že budova s dnes již novými okny a zazděnými původními klenbami je bývalá židovská synagoga. Synagogy v dobách dřívějších sloužily také jako školy, dějiště veřejných jednání a samozřejmě jako modlitebny. Modlitbám býval určen hlavní sál, který se zde nacházel v prvním patře. Oproti lestkovské dřevěné se zdejší zachovala díky tomu, že stavba byla zděná. V průčelí jsou dodnes znát pozůstatky bývalých slunečních hodin. V přízemí budovy býval byt a školní třída.

Chvátal citujíce historika Jiřího Fiedlera účastníky tematické procházky pro lepší představu života ve vesnici v osmnáctém století poinformoval základními údaji. V roce 1850 žilo ve vsi v 83 domácnostech 405 obyvatel. Bylo zde 57 obytných domů. Ač se to zdá neuvěřitelné, ve vsi existoval pivovar, papírna, dva moučné mlýny. Práce dost zde měli také dva klempíři, dva kováři, pekař, sklenář, řemenář, dva ševci, truhlář a dokonce osm obchodníků. Obec tak byla plně soběstačná, nebylo třeba nikam dojíždět za nákupy. Dodnes je zde znát pozůstatek hlavní obchodní třídy.

Požár auta v Kladrubech.
OBRAZEM: Hasiči vyjížděli k požáru auta

Posledním zastavením netradiční exkurze byla návštěva židovského hřbitova v Kořeni. Vznik náhrobků se datuje do let 1844 – 1920. Tady průvodce ovládající hebrejštinu přeložil jeden z nápisů na náhrobku a následně vysvětlil pravidla pohřbívání židovské populace. Náhrobek musí být vždy na východ a za ním je pohřbeno tělo nohami k náhrobku. V kamenné desce jsou vytesány pouze kladné vlastnosti zemřelého. Datum úmrtí je zapsáno podle židovského letopočtu, který je podstatně starší než křesťanský a také zápisy dnů se liší. „Tohle místo mám moc rád a s potěšením kvituji, že se zde začíná rozrůstat barvínek. Je to vytrvalá rostlina, když se dostatečně rozjede, zabrání růstu vysoké trávy a navíc, když kvete, modré kvítky dodávají hřbitovu kouzlo,“ pochvaloval si Chvátal na místě.

TAMUS- Tachovský archivnický a muzejní spolek, jehož předsedou Fred Chvátal je, patří mezi neziskové nevládní organizace. Jejím účelem je především péče o hmotné nemovité kulturní dědictví nejen v Čechách, jejich dokumentační činnost sahá i do Finska či Pobaltí. V rámci své činnosti se snaží zorganizovat zajištění dokumentace a výzkumné činnosti, oprav, údržby či rekonstrukcí pietních míst a hřbitovů.