S příchodem začátku roku 1973 přinesla Československá pošta novinku v podobě PSČ, poštovních směrovacích čísel. Jednalo se o zavedení číselného označení územního obvodu adresní pošty. Odesílatelé museli nově na listovní a další zásilky k adrese dopsat pětimístné číslo. Úmyslem bylo postupně usnadnit práci při třídění zásilek a následně při jejich doručování.

V živé paměti má zlomový přechod bývalá vedoucí pošty Jaroslava Hodanová, která pracovala neuvěřitelných 35 let na poště ve Starém Sedle. „V roce 1973 jsem ještě třídila a připravovala zásilky ve výpravně v Písku. Na začátky zavádění směrovaček si pamatuji jako by to bylo dnes. Přineslo nám to obrovskou úlevu. Do té doby byla nutná velmi dobrá zeměpisná znalost, kdo ji neměl, komplikoval vlastně práci celé partě. Denně přesně dle jasně určeného časového harmonogramu, který byl navíc napsán na každé schránce, jak si jistě ještě mnozí vzpomenou, objel expresní pracovník pošty všechny schránky ve městě. A dovezl nám několik pytlů plných dopisů. K tomu přidejte veškeré zboží z pošty vlakové a automobilové,“ povyprávěla Deníku paní Jaroslava. „Jen si vemte, že tehdy nebyly žádné mobily, žádné emaily, kolik dopisů nám prošlo rukama, co třeba jen napsali zamilovaní vojáci svým slečnám a obráceně. K tomu připočtěte firemní poštu, navíc si lidé běžně posílali přání k narozeninám, svátkům, rozesílali velikonoční nebo vánoční pohledy,“ vypočítává. Pytle jsme vysypaly na velký kovový stůl, vše se naskládalo do několika řad a následovalo třídění. Kdo si nevěděl se zásilkou ze „svého štrůdlu“ rady, házel ji na střed stolu a zkušenější pak pomáhali s dotříděním. Vše muselo být připravené na čas, hodinky sledoval každý z výpravny po celou svoji pracovní dobu. Když bylo hotovo, vše se tzv. vyvázalo podle jednotlivých okresů a pošt v nich, aby se zásilek mohl ujmout dopravce a rozvézt je.

V Brodu nad Tichou už odklidili polovinu nakažené drůbeže.
V Brodu nad Tichou už odklidili polovinu nakažené drůbeže

Paní Hodanová si splnila svoje dětské přání. Pošťačkou si přála být už jako malá. Po ukončení gymnázia pokračovala se studiích v Mariánských Lázních, kde dosáhla úplného středního odborného vzdělání. Poté nastoupila k České poště, kde pracovala až do svého odchodu do starobního důchodu. „Než jsem nastoupila na poštu do Starého Sedla, pracovala jsem ještě chvíli od roku 1982 coby zástupkyně vedoucího na poště v Boru. V tu dobu už byla směrovací čísla poměrně zaběhnutá. Ještě jsme museli lidi občas upozorňovat, kam přesně by měli čísla psát, ale protože už fungovaly čtečky, tak to nebylo tak náročné,“ vzpomíná dál. „Dnešní doba je jiná. Dopisní papír a obálka měly svoje kouzlo stejně jako pohlednice. Roztřídit je dalo zabrat, ale té radosti, co udělaly. To se, myslím, nedá s dnešní mailovou poštou nijak srovnat,“ dodává závěrem sympatická seniorka.

Zavedení směrovacích čísel do praxe trvalo dlouhou dobu, uvažovat se o něm začalo již koncem 60. let minulého století, kdy se nápadu ujal Výzkumný ústav spojů. S koncepčním záměrem zavedení PSČ přišlo v roce 1971 Ministerstvo spojů ČSSR, následovaly dva roky, kdy bylo třeba doladit podrobnosti a spuštění provozu přišlo 1. ledna 1973. Z počátku naráželo zavedení systému na nedůvěru veřejnosti i samotných doručovatelů, nicméně se ukázalo, že tato cesta je správná. Postupně ubylo lidí potřebných pro třídění zásilek, pošta zavedla poloautomatické a později plně automatické třídící linky.

Zábavné akce pro děti i dospělé, příměstské tábory i dobročinnost, to vše stíhají Stonožky ze Stráže.
Stonožky ze Stráže baví i pomáhají

PSČ se píše zpravidla na poslední řádek adresy před název obce či města. Právě toto umístění pomáhá strojům pomocí čteček správně zásilku roztřídit. Mělo by být psáno velkými číslicemi, čitelně, nepřepisováno a stejně jako celá adresa nesmí býti psáno červeně. V rámci celé České republiky jsou čísla jedinečná a neměnná, jejich správcem je Česká pošta.

Zatímco mnozí senioři dodnes vlastní doma malou knížečku s tištěným seznamem směrovacích čísel, dnešní generace využívají možnost vyhledávání čísel online. Na stránkách psc.cz bylo v prosinci uplynulého roku vyhledáno více jako 125 tis směrovacích čísel.