„Perníkové výrobky jsme pekli z devatenácti kilogramů těsta. První únorový víkend jsme nejprve všechno napekli, uplynulý víkend jsme se věnovali zdobení,“ řekla nám Eva Pomyjová.

Na pečení a zdobení se podílely především partnerky a příbuzné včelařů. „Stihlo se nazdobit všechno. Na plese bude šestadvacet perníkových chaloupek, spousta srdcí i překvapení,“ dodala Pomyjová.

Kromě chaloupek a srdíček do tomboly vznikly pro ples také speciální tlačené staročeské perníky. Ty připravil Jiří Kovařík.

„Dělal jsem jich sto padesát a jsou určeny pro dámskou volenku,“ upřesnil nám.

Speciální staročeské perníky se dělají poněkud jinou metodou, než klasický perník. „Těsto je třeba natlačit do formy. Když se upeče, zůstane otisk formy na perníku. Takový výrobek pak vydrží tři roky, ale nedá se jíst. Je to čistě dekorativní výrobek a k dekorativním účelům se také používá. Vyrábí se prakticky jen z mouky a medu,“ řekl nám Kovařík s tím, že speciální formy se vyrábějí v Podkrkonoší.

Postup výroby tlačeného staročeského perníku není jednoduchý. Jak nám Jiří Kovařík popsal, musí se nejdříve připravit těsto, které se uchovává jeden týden v chladu. Pak se natlačí do formy, upraví se konzistence, a z formy se vyklopí na plechy natřené voskem. Tři až čtyři dny je třeba, aby perníčky schly. Poté se perník peče a při pečení se musí třikrát až čtyřikrát natřít – podle toho, jestli má výsledný výrobek být světlejší nebo tmavší.

Tradice pečení perníků na včelařský ples se v Kladrubech obnovila v roce 2005, kdy se plesy začaly pořádat v opraveném kulturním sále.