„Scházíme se takhle pravidelně každou poslední středu v měsíci už dvacet let. Vždycky nás chodí kolem pětadvaceti až pětatřiceti a jezdí lidé z širokého okolí. Z Bezdružic, z Černošína, ze Stříbra i z Tachova,“ sdělil Deníku Drahoslav Čapek, kterého považují pravidelní účastníci setkání za svého mluvčího a předsedu. „Ale takhle ty funkce ani moc nebereme, prostě se scházíme, abychom si popovídali a zazpívali. Říkáme si Posezení důchodců,“ dodal.
Účastníci středečních posezení mezi sebe, jak sami říkají, rádi přivítají kohokoliv, kdo bude mít zájem si s nimi posedět, popovídat a zazpívat si. „Neřešíme tady nic závažného, jenom si povídáme o tom, co přinesl uplynulý měsíc. Během těch čtyř hodin, co jsme spolu, se semele všechno možné,“ vyjádřil se Drahoslav Čapek.
Když tradice setkávání s harmonikou začínala, chodívalo osm až deset lidí, většinou manželské páry. „Postupně se to ale mezi lidmi rozkřiklo a teď zaplníme celý lokál hospody v Okrouhlém Hradišti,“ dodal Čapek. V Hradišti se ale nescházejí od začátku. Místa postupně střídali. Vyzkoušeli Konstantinovy Lázně, Bezdružice, Dolní Polžice a jiná. „Sem do Hradiště chodíme měsíc co měsíc už sedmým rokem,“ uvedl Čapek.
Kromě písniček za doprovodu harmoniky jsou samozřejmostí domácí cukrovinky, které si účastníci setkání přinášejí, tradicí se rovněž stalo jídlo podávané zhruba v polovině programu. Jak nám senioři řekli, hostinská je vždy překvapí něčím dobrým. „Dnes jsem vařila masovou směs,“ řekla Deníku hostinská, čím překvapila ve středu v podvečer.
