VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Singapur aneb Jak to jde, když se chce

Tachov, Singapur – Zdarma telefonní hovory, zdarma internet, sprchy. To vše nabízí na hlavním letišti jako uvítání návštěvníkům stát Singapur.

30.1.2010
SDÍLEJ:

SingapurFoto: Robert Dvořák

Pokud se turista neplánuje zdržet a využívá zdejší zastávku pouze k přestupu, může si čekání zpestřit prohlídkou místních pamětihodností. Luxusní autobus s průvodcem je k dispozici – opět zdarma.

Nenastupuji. Chystám se v Singapuru strávit dva dny. Z letištní haly se vydávám ke vchodu s velkým nápisem SMRT. Na rozdíl od Čech v Singapuru SMRTí nic nekončí. Naopak. „SMRT je váš nový začátek,“ hlásá propagační billboard. Vše vysvětluje dodatek – SMRT = Singapore Mass Rapid Transit – místní hromadná doprava.

Nezbývá než překonat obvyklou překážku – zorientovat se v systému jízdenek a pokusit se vybrat tu správnou. Další překvapení. Singapurské výdejní automaty mají daleko ke svým protějškům v některých evropských městech. Nekonečné řady tlačítek doplněné sice dobře míněným, ale zdlouhavým návodem k použití, chybí. Jen obrazovka s přehlednou mapou tras a zastávek. Stačí zmáčknout puntík s názvem příslušné stanice, automat sám vypočte cenu a poprosí o vhození částky.

Za kouření veliká pokuta

Přejíždím přímo do centra města. Čistota rychlodráhy si nezadá s čistotou průměrného obývacího pokoje. Nedá mnoho práce objevit příčinu. Za kouření a odhození nedopalku pokuta 1000 singapurských dolarů (přibližně 13 tisíc korun), přeprava vznětlivých látek jako kanystrů s olejem 5000 dolarů (65 tisíc korun). Jen k jídlu a pití ve stanicích jsou pravidla benevolentnější – za ně hrozí ztráta v přepočtu necelých 8000 korun.

V nablýskané pekárně u metra kupuji malé občerstvení. Poprvé v životě se při podobném nákupu prodavačky ptám, kde si svačinu můžu vlastně sníst. „Samozřejmě kdekoli,“ usmívá se. „Jen opusťte prostor stanice. Dřív se stávalo, že spolucestující si jídlem v tlačenicích nazvájem ušpinili šaty.“

„A nejsou pokuty přece jen trochu vysoké?“ ptám se později místních známých. „Proč? Pokuta má od zakázaných věcí odradit. Když na to nestačí, ztrácí smysl…“

Veselí lidé v Singapuru

O singapurských unikátech jsem před příjezdem četl ledacos: Jeden z nejmenších, ale nejbohatších států světa (710 km2). Politickým systémem parlamentní demokracie s výraznými autoritativními rysy. Svou jen minimálně omezenou moc využívá prý zdejší vedení ve prospěch společnosti.

Trochu nevěřícně jsem kroutil hlavou. Při čtení o spleti pravidel a zákazů jsem se neubránil představě o ulicích plných přísných policistů a „ušlápnutých“, poslušných davů. Jediná procházka centrem i periferií Singapuru mě přesvědčila o opaku. Všude okolo lidé veselí, spontánní, spokojení. Policisté nikde. Pokud bylo možné je výjimečně zahlédnout, pak s přátelským úsměvem a vždy zdvořilé.

Kdo je Robert Dvořák
Robert Dvořák oslaví 10. dubna Kristova léta. Je to tachovský patriot s duší světoběžníka. Vystudoval etnologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Profesně se věnuje přeshraničním projektům a podobným mezinárodním aktivitám. Učil ministerské úředníky angličtině a němčině. Když je v Tachově, bývá hodně slyšet. Hraje totiž na bubny v Dechovém orchestru mladých. Tachované jej také mohou znát jako bystrého a vtipného konferneciéra různých kulturních pořadů a společenských akcí (pravidelně moderuje například závěrečný galavečer festivalu potápěčských filmů PAF). Spolupracuje se sdružením Terra Tachovia a dalšími podobně zaměřenými spolky. Rád fotografuje a především rád cestuje. Nedávno se vrátil ze Súdánu a v současné době je na soukromě studijní cestě po Myanmaru (Barmě).

I na první pohled přísná pravidla se státní správa snaží lidem spíše vysvětlit, než vnucovat. „Minulý rok jsme si udrželi čtvrť upravenou a všem se tu žilo dobře. Proč se nesnažit o něco podobného i dál? Neodhazujte odpadky na ulici,“ dočteme se na jednom z plakátů. Nepůsobí nepřirozeně ani mentorsky. Pro zpestření bývají zavedená pravidla prezentována i méně tradičním způsobem. Drží je např. v rukou skupinka usmívajících se sošek lvíčků.

Udržet přátelské a navíc ekonomicky fungující soužití přitom nemusí být v Singapuru jednoduché. Zdejších bezmála pět miliónů obyvatel sestává z Číňanů, Malajců, Indů a řady dalších národností. Muslimové žijí po boku křesťanů, buddhistů, jedni mluví anglicky, druzí tamilsky…

Pro návštěvníka je „kulturní Babylón“ samozřejmě atrakcí. Snídat může krevetové knedlíčky pod lomenými stříškami čínských domků, obědvat naopak indické speciality ve stínu mešit jako z pohádek Tisíce a jedné noci.

Únik před velkoměstem

A co únik z městského ruchu? Není nic lehčího, než nastoupit do autobusu a vydat se na některou ze singapurských pláží. Pravdou zůstává, že s klidnými zátokami v nedalekém Thajsku nebo Indonésii je můžeme jen těžko srovnávat. Ze „zapadlého“ pobřeží s malými rybářskými osadami se Singapur vypracoval v jeden z nejrušnějších světových přístavů. Obrovské nákladní lodě kotví sice v úctyhodné vzdálenosti od pobřeží, výhled na mořskou hladinu má přesto k idyle daleko. Občas si může plavec připadat spíš jako uprostřed přístavních doků. I tady je ale patrná snaha o maximální možné vylepšení – tuny dovezeného jemného písku, vysázené palmy…

Po vykoupání čeká na návštěvníka noční život. V uličkách se člověk jen těžko dopočítá zářících světel a lampionů. Přepadení se není třeba obávat, kriminalita zůstává prakticky nulová.

Původně jsem plánoval zdržet se v Singapuru dva dny, později se pobyt prodloužil na dny tři, pak čtyři…

Je samozřejmé, že ne všechno je ve zdejších „končinách“ růžové a ideální. Negativa není těžké najít, přesto se zdá, že zůstávají vůči pozitivům ve výrazné menšině.

Návštěva Singapuru se může pro každého stát nejen příjemným odpočinkem, ale i zajímavou inspirací – jak to jde, když se chce…

Robert Dvořák

30.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na snímku hlasoval Plzeňan Marian Bradáč, který v jedné z komisí také zasedal coby místopředseda.

Starostům se nevedlo, vyhrál jen jeden z nich

Rozkvetlé třešně u Těchlovic.
12

Síla přírody: ohořelé větve rozkvetly

Vrba: Máme co napravovat

Plzeň – Porážkou s Luganem připravili svým fanouškům velké zklamání. Už tuto neděli si je mohou fotbalisté Viktorie Plzeň částečně udobřit. V jedenáctém kole první ligy doma přivítají celek Zbrojovky Brno.

Asistenční pes s vámi nesmí, slyšela vozíčkářka v obchodu

Plzeň - Personál prodejny a ostraha zákaz vstupu popřely.

I v komunistické baště vyhrálo Babišovo ANO

Horní Kozolupy – Jako jediná strana v celém okrese dokázala KSČM v parlamentních volbách v roce 2013 získat přes padesát procent hlasů. Konkrétně 50,84%. Komunisté vůbec měli ve všech volbách v této obci na růžích ustláno.

Hubník: Škoda první půle

Lugano (od zvláštního zpravodaje deníku) – Utkáním proti Luganu naskočil znovu do mužstva po dlouhé pauze zaviněné vleklým zraněním. Svůj návrat si ale kapitán Viktorie Roman Hubník představoval určitě jinak. Jeho tým prohrál v Luganu 2:3 a ani on sám neměl svůj den.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení