Jejím koníčkem jsou stará řemesla, mezi která patří předení, pletení, tkaní a šití. A protože má sama synka, který dle očekávání těmto ručním pracím nepropadl, ale raději rybaří s tátou, rozhodla se, že zkusí šířit řemeslné práce formou zábavného kroužku pro malé slečny. „Když jsem poprvé zveřejnila, že nabízím kurz pro malé švadlenky, byla jsem sama moc zvědavá, jestli se někdo přihlásí,“ řekla Deníku paní Bety. K jejímu překvapení dorazila čtyři děvčata, počet tak akorát, aby se mohla všem dostatečně věnovat. A tak je začala postupně seznamovat se základy svého tvoření. „Mám v hlavě představu, že pokud holčiny vydrží a budou mít i nadále zájem, naučím je šít, přišívat knoflíky, háčkovat, plést. Časem bychom mohly přidat předení, tkaní, postupně bychom mohly zkusit i šití na stroji. Záleží na nich, co si budou přát. Naučím je vše, o co si řeknou z toho, co umím a dělám sama,“ vysvětluje.

Hned při prvním kurzu zvládla děvčata pod jejím vedením spíchnout jednoduché pracovní zástěrky a taky si vyrobila připínací jmenovky, aby je lektorka lépe rozeznávala a nepletla si jejich jména. V dalším kurzu následovala výroba sáčků s náplní z levandule. „Holky byly nadšené, vyrobily si samy dárky pro svoje maminky. A to je přece nejlepší, darovat vlastnoručně vyrobenou věc,“ vzpomíná na předvánoční kurz Stehlíková.

Pochůzka městem, výlet autobusem, večerní taškařice. V Kladrubech to o masopustu žilo.
Masopust slavili v Kladrubech, Sulislavi i Bezdružicích, podívejte se

Jednu ze schůzek poznamenala nemocnost a dorazila pouze jedna holčička. „Nechtělo se nám domů, Maruška je hrozně snaživá, tak jsem ji vedla a ona si ušila krásnou mikinu. To bylo radosti. A já ji měla s ní,“ usmívá se lektorka. „Hrozně se mi tu líbí, už se těším na další kurz,“ jásala tehdy Maruška.

O tom, že malé slečny mají o ruční práce zájem svědčí skutečnost, že na schůzku v pátek 17. února dorazilo dokonce osm budoucích švadlenek. „Jedna se zmínila ve škole kamarádce, ta chtěla přijít taky. Tak přišly obě, další už se znaly z dřívějška a bylo to moc fajn,“ vysvětluje Stehlíková. „Bety, já mám uzlík. Bety, mně došla nit. Bety, jak dál,“ ozývalo se každou chvíli a ochotná Bety obíhala stůl a každé z holčiček se v tu chvíli plně věnovala. I když zvládnout osm každou chvíli zašmodrchaných a zauzlíkovaných nití bylo trošku hektické, nakonec se dílo podařilo. „Koukej, jak mi to sluší,“ radovala se Maruška, když na sebe oblékla vlastnoručně ušitou sukýnku. „Jé, sluší nám to všem,“ dodala, když se oblékly a zapózovaly i ostatní švadlenky.

Výstava nabídne unikátní sbírku knih a časopisů.
Fenomén Rodokaps bude k vidění v kladrubském muzeu

Na příštím kurzu se budou děvčata učit vyrábět si čelenky do vlasů. Každá si ji ušije a následně obšije korálky a dalšími výšivkami. V plánu jsou i kabelky a letní šatičky. „Plánů máme spoustu, doufám, že budeme pokračovat i po prázdninách. Tahle parta je opravdu bezva, je s nimi sranda a mají skutečný zájem o to se něco naučit,“ raduje se paní Bety.